Bydlíme ve vlastním – historické přednášky

29. 4. 2025 od 17 h
Pardubická vilová čtvrť Za Vodou
Přednáší Matěj Bekera

Přednáška představí proměnu drobného předměstí Pardubic v největší vilovou čtvrť města. Společně nahlédneme do členitého terénu plného vodních toků a zemědělských usedlostí, který se změnil pod rukama místních stavitelů a představitelů středostavovské elity. Zjistíme, podle jakých urbanistických podkladů se při návrhu čtvrti postupovalo, kdo byli nejvýraznější místní stavebníci a jaké realizace z první poloviny 20. století stojí za pozornost.

18. 3. 2025 od 17 h
Družstevní výstavba v Pardubicích
Přednáší Jan Ivanega

Získat vlastní bydlení, to nebylo nikdy jen tak, zvláště v Pardubicích, které od druhé poloviny 19. století kvůli prudkému růstu průmyslu ve městě a přílivu nekonečného proudu zaměstnanců trpěly hlubokou bytovou krizí. Jedním z jejích možných řešení bylo zakládání bytových družstev. V přednášce si představíme činnost nejvýznamnějších z nich. Nepřekvapí, že první byla spojena s předními místními podniky: Telegrafií a Synthesií. Prozkoumáme i poválečné pokusy o obnovu bytového družstevnictví a zejména jeho resuscitaci za státního socialismu. Podíváme se i do současnosti a zamyslíme se nad tím, zda řekla bytová družstva poslední slovo.

25. 3. 2025 od 17 h
Architekt Josef Zasche a první zahradní města v Čechách
Přednáší Věra Vostřelová

Počátky obytné výstavby inspirované anglickými zahradními městy u nás bývají spojovány výhradně se jmény českých tvůrců. Opomíjeny jsou kolonie uskutečněné podle návrhu pražského německého architekta Josefa Zascheho (1871–1957). O jeho průkopnickém díle promluví historička umění Věra Vostřelová.

1.4. 2025 od 17 h
Moderní bydlení a textilní průmysl
Přednáší Vendula Hnídková

Hledání důstojného bydlení pro všechny společenské vrstvy je úkol heroických rozměrů, který nemá snadné, natož jediné řešení. Na příkladu rodů Sochorů a Bartoňů, dvou rodin stojících za dynamickým rozvojem textilního průmyslu ve východních Čechách, se podíváme, jaké formy bydlení zdejší podnikatelé volili pro své rodiny i své podřízené. Celá přednáška bude vsazena do souvislostí s architekturou bydlení v průmyslových centrech v Evropě, které inspirovaly řadu bytových řešení i v českých městech.

8. 4. 2025 od 17 h
Architektura a vlastní bydlení v meziválečné Plzni
Přednáší Petr Klíma

Architekt a historik architektury Petr Klíma, pedagog Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU a předseda spolku Pěstuj prostor, se ve své přednášce zaměří obytné stavby a bytovou kulturu v Plzni mezi oběma světovými válkami. Uvede plzeňské realizace Adolfa Loose a jeho spolupracovníků a poukáže také na architektův vliv na práci jeho mladších kolegů. Představí rovněž několik případů vlastních domů zdejších architektů, stavitelů a jejich přátel, například Bohumila Chvojky, rodáka z Bezděkova nedaleko Pardubic. Přednášku doplní i vybrané příklady zdařilé obnovy těchto objektů.

15. 4. 2025 od 17 h
Mezi luxusem a bídou aneb „Utopie bytové kultury“
Přednáší Jakub Potůček

Přednáška historika umění Jakuba Potůčka se zaměří na schopnosti funkcionalistické architektury nacházet v oblasti bytové kultury nové a progresivní koncepty, které však ostře kontrastovaly s nuzným životem v pražských nouzových koloniích.

22. 4. 2025 od 17 h
Zahrady u vil jako součást soukromého obydlí vyšší střední třídy
Přednáší Stanislav Svoboda

Zahrada u vily je již od antiky pojímána jako příslušenství domu, které má majiteli poskytovat funkci obytnou, rekreační, užitkovou i reprezentační. V českém prostředí se s vilou prvně setkáváme v renesanci a od té doby je koncept vilové zahrady v důsledku hospodářských i politických změn rozvíjen mnoha způsoby. Přednáška se zaměří na vilové zahrady v druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Zatímco jedni majitelé dávali přednost exkluzivitě rostlinného materiálu a celkové vysoké estetické hodnotě blízké zahradám anglickým, druzí upřednostňovali sportovně rekreační potenciál vycházející spíše z ducha německého prostředí. Po první světové válce se navíc u vilových zahrad rozmohla záliba ovocnářství, která dosáhla nebývalé profesionální úrovně. Do té doby klademe zlatý věk československé zahradní tvorby, kterou reprezentovali význační (zahradní) architekti a zahradníci, stejně jako amatéři sdružovaní do nejrůznějších zájmových organizací.