Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

Rytířské sály

Po dobu rekonstrukce zámku jsou rytířské sály uzavřeny. Opětovně přístupné veřejnosti budou v roce 2021 jako součást nové pernštejnské expozice.

V prvním patře zámku se nacházejí tři reprezentativní sály s ukázkami původních nástěnných maleb. Vilém z Pernštejna vystavěl své pozdněgotické sídlo, které Vilémovi synové – Vojtěch a Jan – upravili v duchu rané renesance. Součástí těchto úprav byla i raně renesanční malířská výzdoba sálů. Při úpravách interiérů pardubického zámku v 18. století byly malby na stěnách rytířských sálů poškozeny a znovu objeveny byly až ve 20. letech 20. století, po koupi pardubického zámku Muzejním spolkem v Pardubicích.

Renesanční malířská výzdoba se dochovala v rozsáhlých fragmentech zvláště ve třech rytířských sálech jižního křídla, označovaných jako Mázhaus, Vojtěchův sál a Sloupový sál. Renesančním pokladem ukrytým v pardubickém zámku jsou původní dřevěné kazetové stropy, které vznikly v období mezi lety 1520 až 1530. Jeden z těchto stropů se nachází ve Sloupovém sále.

MÁZHAUS

V největším z rytířských sálů, Mázhausu, se původní výzdoba dochovala na menší ploše. Vedle iluzivní malované architektury kolem portálů vévodí tomuto prostoru velká nástěnná malba, představující antitezi Starého a Nového zákona. Základní význam alegorie vysvětluje dobře dochovaný nápis v horní části obrazu: Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista. Téma Zákona a Milosti bylo v první polovině 16. století častým námětem protestanské luterské dogmatiky. Obraz na pardubickém zámku vznikl pod vlivem díla Lucase Cranacha staršího po roce 1530 a představuje největší známou malbu s tímto námětem. Nejspíše ji nechal pořídit do starší malířské výzdoby sálu Jan z Pernštejna někdy na konci 30. nebo počátkem 40. let 16. století. V té době Jan z Pernštejna představoval jednu z vůdčích osobností domácí stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Řada politických jednání se nepochybně konala právě na pardubickém zámku. Tyto politické a společenské aktivity Jana z Pernštejna mohou vysvětlit, proč se monumentální malba s exponovaným náboženským motivem překvapivě objevuje ve světské reprezentační prostoře aristokratického sídla.

V Mázhausu se kromě raně renesančních maleb rovněž dochovaly cenné goticko-renesanční portály, jež jsou dílem dosud neznámého mistra. Dřevěný kazetový strop sálu pochází ze 16. století, chybějící části byly doplněny po objevení stropu po roce 1920.

VOJTĚCHŮV SÁL

Původní podobu renesančního interiéru nejvěrohodněji evokuje Vojtěchův sál. Jeho stěny zdobí fragmenty iluzivní malované architektury kolem portálů a okenních nik. Malované sloupy v rozích sálu, inspirované antickými vzory, nesou iluzivní malované rámy. Představu prostoru pokračujícího do přírody zvýrazňovaly rostlinné motivy v okenních nikách i jinde.

Dominantu Vojtěchova sálu tvoří monumentální nástěnná malba s výjevem ze starozákonního biblického příběhu Samsona a Dalily datovaná rokem 1532. Jde o nejstarší známou renesanční nástěnnou malbu na území Čech. Přes své poškození v mladší době svědčí tato malba o vysoké umělecké úrovni nám zatím neznámého tvůrce i o kulturní vyspělosti objednatele, Vojtěcha z Pernštejna.

Původní bohatou renesanční symboliku maleb dokládá také ženský akt Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Na reprezentační funkci sálů ukazuje bohatá heraldická výzdoba, jíž dominuje rodový erb Vojtěcha z Pernštejna (na zlatém štítu černá zubří hlava s houžví v nozdrách) se dvěma postavami zbrojnošů jako štítonošů.

Zvláštní funkci měl nepochybně také arkýř v jihozápadním nároží sálu. Zde se dochovala pozdně gotická klenba ještě z doby Viléma z Pernštejna. Je dílem Hanse Spiesse, kameníka pracujího v královské huti Vladislava Jagellonského. V klenbě arkýře se dochovaly i zbytky původní pozdně gotické malířské výzdoby, kterou potom za Vojtěcha z Pernštejna překryla výzdoba raně renesanční.

SLOUPOVÝ SÁL

Trojici rytířských sálů uzavírá Sloupový sál. Z jeho původní malířské výzdoby se dochovaly fragmenty figurální a ornamentální výzdoby v podobě širokého pásu, obtáčejícího místnost po jejím horním obvodu. Nejcennější výzdobu tohoto prostoru však tvoří původní raně renesanční malovaný kazetový strop, bohatě zdobený poloakty a rostlinnými ornamenty. Podobný původní kazetový strop se ještě dochoval v jednom ze sálů druhého patra východního zámeckého křídla.

Období pozdní gotiky zde reprezentuje hodnotné dílo kameníků – tesaný sloup v prostoru mezi okny, kamenná ostění dveří a krbu.