Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1954–1974 / 75, 76, 82

75 / Depot mincí jagellonské epochy z pardubického zámku

Nález učiněn pracovníky Východočeského muzea v Pardubicích, 1965–73
Inv. řada N 1.2

Počátky objevu tohoto ojedinělého pokladu sahají do roku 1965, kdy byl na nádvoří pardubického zámku před vchodem do jedné z hospodářských budov učiněn nález několika drobných mincí z přelomu 15. a 16. století. Až o osm let později, v roce 1973, však bylo objeveno jádro celého depotu, ukryté v klenebním zásypu prvního podlaží někdejšího hospodářského objektu. Nálezy jednotlivých mincí před budovou v předchozích letech byly následně vysvětleny objevem vrabčího hnízda v široké prasklině procházející skrz celou šířku zdiva. Přičinlivé ptactvo ze svého obydlí vyhazovalo nežádoucí mince, které do praskliny propadávaly z klenebního zásypu, zřejmě pod vlivem otřesů prkenné podlahy v pracovnách konzervátorského oddělení. Nález čítá takřka stovku mincí, konkrétně ražby Vladislava II. Jagellonského (pražský groš a bílé peníze), Ludvíka Jagellonského (bílé peníze) a Zikmunda Habsburského (tyrolský krejcar).

76 / Mincovní nález z počátku třicetileté války z Poličky

Převod od Okresního národního výboru ve Svitavách, 1970
Inv. řada N 1.1

Mincovní depot z Poličky, objevený v roce 1968 při rekonstrukci jednoho z měšťanských domů na poličském náměstí, je jedním z nejvýznamnějších nálezových souborů v numismatické podsbírce Východočeského muzea, zároveň početně nejrozsáhlejším. Původně se jednalo o více než 12 tisíc vesměs inflačních stříbrných mincí různých nominálních hodnot z počátku třicetileté války (1618–22). Mince z nálezu pocházejí až ze dvou třetin ze slezských knížecích mincoven, zbylá část je zastoupena mincemi z říšských teritorií, zcela minimálně pak ražbami českými a moravskými. Naprostou většinu mincí tvoří inflační tříkrejcary (1/24 tolaru). Po předání depotu do pardubického muzea došlo vlivem rozsáhlé krádeže v muzejních sbírkách a expozici v roce 1970 k odcizení více než dvou tisíc mincí z nálezu, z nichž se do muzea vrátil jen zlomek. I přes pohnutý osud poličského depotu se jedná o mimořádný soubor evropského významu. Na snímku je zachycen tehdejší numismatik Východočeského muzea Ludomír Česenek, jak třídí mince z poličského depotu nedlouho po jeho objevení v roce 1968.

82 / Motocykl a výstroj plochodrážníka Milana Špinky

Zakoupeno od Automotoklubu Zlatá přilba a Milana Špinky, 1974
Inv. č. SP 8 (motocykl), SP 7 (přilba, rukavice)

Sbírka sportu pardubického muzea je různorodá stejně jako sport v tomto regionu. Jedním z pilířů, na kterých stojí sport v Pardubicích, je proslulý plochodrážní závod Zlatá přilba. Muzeum má ve sbírce řadu předmětů dokumentujících historii tohoto podniku včetně osobností, které se v jeho prostředí pohybovaly a pohybují. Mezi ty nejúspěšnější nepochybně patří i Milan Špinka.
Ve sbírce se nachází plochodrážní motocykl, na kterém právě Milan Špinka v roce 1973 Zlatou přilbu vyhrál. Jedná se o čtyřdobý jednoválec s rozvodem OHV a výkonem 50 kW značky Jawa ESO DT 500 (typ 890), který byl vyroben v roce 1968 firmou Jawa Divišov. Ovšem nebyl to motocykl Milana Špinky, ale jeho bratrance Evžena Erbana. Špinka totiž svůj stroj v semifinále zadřel, takže mu Evžen Erban na finále půjčil svůj motocykl. Spolu se Špinkovou/Erbanovou motorkou se do sbírky v roce 1974 dostaly také laminátová přilba, rukavice a brýle Milana Špinky z onoho vítězného závodu.