Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1954–1974 / 62, 63, 64, 65, 79

62 / Přílba kulah khud

Daroval národní podnik Synthesia, 1955
Inv. č. Mil 417

Ve sbírkách pardubického muzea se nachází i vyloženě exotické předměty. Například tato přílba, pro kterou se ve světě používá označení kulah khud, pochází z Orientu a na první pohled se zdá, že z jeho muslimské části. Z omylu nás však vyvedou postavy lidí a zvířat, jejichž zobrazování islám výslovně zakazuje. Její původ tak můžeme hledat v Indii či nejspíš na Kavkaze.
Za tímto předmětem se však neskrývá příběh cestovatele, jak by se dalo předpokládat, nýbrž československého obchodníka, který v exotických zemích zastupoval předchůdce dnešní pardubické firmy Synthesia či na střelný prach a výbušniny se specializující Explosii. Přílba, vyrobená patrně až v 19. století, totiž přišla do sbírek muzea v roce 1955 právě jako dar firmy Synthesia. Přílbu, stejně jako kavkazskou dýku – kamu, snad firma získala darem v rámci své obchodní činnosti už někdy za první republiky, v 50. letech se tyto předměty jevily patrně jako nepotřebné.

63 / Model ruční hasičské stříkačky, 80. léta 19. století

Daroval Sbor dobrovolných hasičů v Pardubicích, 1956
Inv. č. MO 58

Dobrovolní hasiči patří k našim městům a vesnicím už více než 150 let. Hasí požáry, pomáhají při dalších katastrofách, provozují požární sport, cvičí děti, pořádají plesy. Hasičský sbor v Pardubicích existuje od roku 1878.
V roce 1956 věnovali dobrovolní hasiči z Pardubic muzeu model ruční hasičské stříkačky. Jeho historie sahá k samým kořenům sboru, jemuž model v roce 1882 daroval jeho velitel, okresní tajemník Josef Herberger. Nechal ho vyrobit u pana Josefa Vosáhla z Bílého Předměstí. Model je dřevěný a neměl sloužit jen na okrasu, nýbrž jako pomůcka k výuce a výcviku pardubických hasičů, kteří byli vybaveni skutečnou ruční stříkačkou. S nástupem motorových stříkaček se z výcvikové pomůcky stala dekorace. Pardubičtí hasiči si ovšem tohoto modelu vážili a ve snaze stříkačku coby památku zachovat, předali ji do muzea.

64 / Přístroj na snímání otisku hlavy, první třetina 20. století

Daroval Josef Dvořáček, pardubický kloboučník, 1959
Inv. č. OD 299

Přístroj na snímání otisku hlavy představuje kloboučnickou pomůcku pocházející z první třetiny 20. století, kterou kloboučníkům v celé Evropě dodávala firma Allie Maillard z Paříže. Je vyroben z černého dřeva a kovových per, zdobený je perletí. Do muzea se dostal společně se souborem klobouků věnovaným pardubickým kloboučníkem Josefem Dvořáčkem.
Firma Josef Dvořáček vznikla v roce 1893 v Hradci Králové. Do Pardubic přišel až zakladatelův syn Josef někdy v letech 1922 nebo 1923. Sídlil na rohu dnešní třídy Míru a ulice 17. listopadu. Výrobky firmy bylo možné snadno rozpoznat díky charakteristické značce, na které byla vyobrazena mužská hlava s doutníkem, motýlkem na krku a samozřejmě kloboukem na hlavě. Zánik firmy měl více příčin. Především potomci Josefa Dvořáčka ml. v řemesle nepokračovali, ačkoli v něm byli vyučeni. Další ranou byl příchod druhé světové války, kdy Dvořáčkovo kloboučnictví trpělo zásadním nedostatkem materiálu.

65 / Pánský klobouk

Daroval Josef Dvořáček, pardubický kloboučník, 1959
Inv. č. OD 306

Pánský vysoký klobouk homolovitého tvaru z hnědé plsti se širokou krempou představuje ukázku módy kolem roku 1830, vyroben však byl nepochybně výrazně později. Ačkoli ho pardubickému muzeu věnoval v roce 1959 kloboučník Josef Dvořáček z Pardubic, podle signatury pochází z Nového Jičína.
Nový Jičín byl výrobou klobouků v habsburské monarchii vyhlášený. Kloboučnickou tradici tu lze vystopovat až do 16. století a vlastní cech zde kloboučníci založili už roku 1630. Výroba klobouků tady byla od 19. století jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Johann Hückel, uvedený na signatuře tohoto klobouku, patřil k významnému novojičínskému kloboučnickému rodu. Jeho předek Gottfried Hückel je v pramenech zaznamenán jako výrobce klobouků už v roce 1625. V roce 1865 Hückelové vybavili svou dílnu moderními stroji a jejich firma se stala první továrnou na strojní výrobu klobouků v celé monarchii. Po znárodnění zde vznikl národní podnik TONAK, který jako akciová společnost funguje dodnes.

79 / Kostěná střenka nože v podobě sokolníka z Vysokého Mýta, 14. století

Získáno při záchranném archeologickém výzkumu Petra Sommera, 1972
Inv. č. A2251

Střenka nože ve tvaru stojícího sokolníka s loveckým psem byla objevena v roce 1972 během záchranného archeologického výzkumu při stavbě nové pošty ve Vysokém Mýtě (ul. Vladislavova). Artefakt se nacházel v odpadní jímce, kterou na základě dalšího archeologického materiálu, uloženého v její výplni, můžeme časově zařadit do středověku, konkrétně až 15. století. Střenka je zřejmě vyrobená z hovězí kosti. Na postavě sokolníka jsou dobře patrné detaily oděvu. Hlava je opatřena čelenkou, pod dlouhým pláštěm má muž bohatě zdobené roucho. S ohledem na zpracování a motiv řezby je velmi pravděpodobné, že se jedná o výrobek z francouzského území časově zařaditelný do první poloviny 14. století. Po vážném poškození (rozlomení) byla zřejmě střenka majitelem odhozena do jímky.