Kupecký krám

Prvorepublikový pardubický krámek nabízel mimo jiné zboží hned několika východočeských výrobců. Jestlipak je v regálech objevíte?
Právě v úrodném Polabí se ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století dařilo průmyslu kávových náhražek. Pěstovala se zde čekanka, která se upravovala v početných sušárnách a továrnách na čekankovou kávovinu, „cikorii“. Náhražky se také vyráběly z žita nebo fíků. Podniků existovala v širším pardubickém okolí celá řada, například Kolínská továrna na kávové náhražky, továrna Antonín Štefan z Vrdů–Bučic u Čáslavi nebo fabrika Kávoprůmysl v Hradci Králové. Samozřejmě nelze opomenout firmu Jindřicha Francka synové v Pardubicích („Franckovka“, po znárodnění pod názvem Kávoviny), založenou roku 1896. Mezi její výrobky patřila Doska, Rosilka, Karo nebo Perola, od druhé světové války firmu proslavila též kávovina Melta.

Plechovky Cacao Velim pocházejí z továrny Velim u Kolína. Ta se zabývala jak výrobou kakaového prášku, čokolády a dalších cukrovinek, tak se řadila i mezi již zmiňované polabské podniky produkující kávové náhražky. Cacao Deli vyráběl podnik v Lovosicích v severozápadních Čechách. Za zdrojem kakaa značky Zora by člověk musel cestovat z Pardubic až do Olomouce.

Pardubice jsou proslavené svým perníkem a dříve zde existovalo několik průmyslových podniků na jeho výrobu. Továrna Melartos, založená roku 1913, byla prvním z nich. Továrny na cukrovinky se nacházely i v okolí, například v Hradci Králové podnik Jitřenka nebo výrobce čokoládových produktů v Kutné Hoře Koukol a Michera (Lidka).

Jméno Pilnáček je silně spjato s Hradcem Králové. Výrobce mýdla Josef Pilnáček se ve druhé polovině 19. století postupně vypracoval na majitele úspěšné továrny na mýdla, svíčky a další sortiment. Konkurencí na trhu s mýdlem představovalo pro Pilnáčka třeba mýdlo s rakem (firma Otta Rakovník) nebo slavné Schichtovo mýdlo s jelenem (továrna v Ústí nad Labem).