Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

1910: První veřejný vzlet

Růžová linka

Eugen Čihák a  Jan Kašpar u letounu, pravděpodobně 1911

Odvěká lidská touha po létání, inspirovaná pohybem ptáků, vedla ve druhé polovině 19. století k vynálezu kluzáků a později i letadel se zážehovým motorem.
Počátky české aviatiky se psaly v Pardubicích. Na jejím počátku stáli bratranci Jan Kašpar (1883–1927) a Eugen Čihák (1885–1958). Oba pocházeli z movitých pardubických rodin.

Tito mladí muži měli zájem o vše nové a zajímaly je motory. Nejprve se nadchli pro motocykly a poté i pro automobily, také pracovali v automobilce Laurin a Klement. V polovině roku 1909 opustili automobilku, přijeli do Pardubic a prohlásili, že budou stavět letadla.
Na přelomu let 1909 a 1910 stavěl Jan Kašpar za asistence Eugena Čiháka s pomocí pardubických řemeslníků vlastní letadlo. Nechal vybudovat hangár na pozemku svého otce poblíž místa, kde dnes stojí čtvrté nástupiště pardubického nádraží.

Modrá linka

Jan Kašpar se svým letadlem na vojenském cvičišti, 1910

Svůj letoun s trojbokým trupem a slabým motorem však nikdy nedostal do vzduchu. Kašpar měl ale eso v rukávu, protože pravděpodobně již na podzim roku 1909 objednal ve Francii letoun Blériot XI, což byl osvědčený typ, se kterým Louis Blériot přeletěl téhož roku kanál La Manche. Letadlo s výrobním číslem 76 dorazilo do Pardubic 10. dubna 1910.
Po několika pokusech se Janu Kašparovi podařil 16. dubna 1910 přímý let v délce dvou kilometrů a 19. června 1910 podnikl v Pardubicích první veřejný vzlet. Následovala řada dalších vzletů v Čechách a na Moravě.

Jan Kašpar v Blériotu XI., 1910

Do dějin českého letectví se Jan Kašpar zapsal ještě letem Pardubice – Praha, který podnikl 13. května 1911. Další prvenství si zapsal 5. prosince 1911: let s cestujícím – redaktorem a přítelem Jaroslavem Kalvou na trase Mělník – Praha. Stíhala ho však řada nehod a nepříjemností. V roce 1912 uspořádal již jen dvě veřejné produkce a po smrti otce v roce 1913 přestal létat úplně.
Eugen Čihák po prvním neúspěchu zkoušel pracovat na vlastním letadle se svým bratrem Hugem. Jenomže se jim nedařilo, a tak Eugen nakonec koupil francouzský stroj Saulnier, se kterým uskutečnil svůj první veřejný vzlet 16. července 1911 v Poděbradech. Létal až do vypuknutí první světové války.