1845: Připojení Pardubic na železniční trať

V českých zemích se počátek železnic datuje do 20. let 19. století, v roce 1827 byla zprovozněna první koněspřežná dráha na trase Linec – České Budějovice. Na přelomu 30. a 40. let zahájila společnost, zvaná Severní dráha císaře Ferdinanda, stavbu parostrojních železnic v habsburské monarchii.
Zásluhu na tom, že se Pardubice ocitly na hlavní trati mezi Vídní a Prahou, má především mladý stavitel Jan Perner z Bratčic u Čáslavi (1815–1845). Ačkoliv se v Pardubicích nenarodil, je tu dnes ctěnou osobností, má zde například ulici, náměstí, sochu, a jmenuje se po něm dokonce i fakulta zdejší univerzity. V Pardubicích žili jeho rodiče a sám Perner tady v jejich mlýně, který se nacházel v dnešní Pernerově ulici, zemřel.

Po skončení studií na pražské technice absolvoval Jan Perner studijní cestu po Německu, Belgii a Anglii a poté začal pracovat na stavbě železnic v Rusku, odkud však brzy odešel. Od roku 1837 se podílel na stavbě železnic v habsburské monarchii. Perner určil trasu spojení Vídně s Prahou přes Polabí a prosadil i svoji představu o trase Praha – Drážďany. Po slavnostním otevření trasy z Olomouce do Prahy dne 20. srpna 1845 čekala na Jana Pernera slibná kariéra, ale zasáhla nešťastná náhoda.

Při cestě z Moravy, 9. září 1845, sestoupil Perner po projetí choceňským tunelem na poslední schůdek jedoucího vagonu a hlavou i ramenem narazil na návěstní sloupek. Těžkému zranění nakonec podlehl o den později v domě svých rodičů.
Pernerova železnice umožnila v Pardubicích (a nejen tam) vznik řady průmyslových podniků, kterým dráha přivážela suroviny a naopak vozila jejich výrobky leckdy do celé Evropy.

ZAJÍMAVOSTI

Od vlaku přejet byl v neděli ráno v nádraží pardubickém dělník J. Václavík z Hůrek. Chtěl totiž předběhnouti koleje na druhou stranu k své milence, která mu snídani přinášela. V tom jej však přijíždějící vlak zachytil a před očima milé strašně rozdrtil.
Národní listy, 1870

3. listopadu 1923 najel nákladní vlak 1374 o 9. hodině následkem nesprávného postavení vjezdové výhybky na stroj, stojící na 20. koleji. 4 vozy byly poškozeny a návěstník Václav Bečička usmrcen.
Pamětní kniha komorního města Pardubic