Září 2025, vždy od 9 a od 15 hodin
10. 9. – přednáška Rostliny útočí! Co jsou to invazní rostliny a jak se u nás šíří? (Lenka Šafářová)
Na území České republiky můžeme najít asi tři a půl tisíce druhů rostlin. Některé z nich jsou u nás původní, jiné se zde zabydlely teprve nedávno. Některé nově příchozí rostliny se však nechovají jako slušní hosté a nekontrolovatelně se šíří. Jaké máme u nás invazní druhy? Odkud k nám přišly a kde je můžeme potkat ve Východních Čechách? To odhalí přednáška, které se zabývá tímto velmi aktuálním tématem.
17. 9. – přednáška Od otevřeného ohně ke sporáku (Miroslava Cejpová)
Přednáška seznámí účastníky s různými způsoby vaření na otevřeném ohni. V chladnějších oblastech se vařilo se v tzv. černých kuchyních, ve kterých stála podesta, na níž hořel oheň. Kouř stoupal vzhůru do komína a usazoval se na stěnách kuchyně. V zemích, kde se topilo v krbech, býval v kuchyni krb a vařilo se přímo v krbu. Pro vaření na otevřeném ohni se používalo nádobí keramické i kovové, které stálo ve žhavých uhlících nebo bylo zavěšené nad ohněm. Nechyběly ani různé rošty, rožně apod. Ve velkých kuchyních se pro otáčení rožňů využívaly různé mechanismy poháněné horkým vzduchem nebo závažím. Pro udržení stejného žáru při dušení nebo přípravě omáček vznikaly již od 14. století v panských kuchyních speciální druhy topenišť. Vysoké ceny palivového dřeva vedly ke vzniku různých druhů úsporných kuchyňských kamen. Pokrok v železářství v 19. století umožnil cenově přijatelnou výrobu litinových plátů, která spolu s přechodem na odvod kouře tahovými komíny vedla ke vzniku sporáků a k zániku černých kuchyní.
24. 9. – komentovaná prohlídka Nového zámku v Kostelci nad Orlicí (Matěj Bekera); sraz před budovou zámku v 10 a 14 hodin
Na tuto akci se nevztahuje abonentka na Muzejní akademii 2024/2025. Účast je nutné dopředu rezervovat, vstupenky bude možné zakoupit přímo před začátkem prohlídky na pokladně Nového zámku v Kostelci nad Orlicí.
Speciální prohlídky pozdně klasicistního sídla hraběcí větve rodu Kinských z Vchynic a Tetova nabídnou jedinečný pohled do veřejně přístupných i skrytých místností kosteleckého zámku. Areál šlechtické rezidence, hospodářského dvora a anglického parku se představí v jedinečných souvislostech architektonického díla Heinricha Kocha. Společně nahlédneme do spletitých rodinných osudů v 19. a 20. století a odhalíme ducha doby. Seznámíme se s biedermeierskými interiéry a poznáme genia loci tohoto jedinečného místa na úpatí Orlických hor.
Říjen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin
8. 10. – přednáška Ženy za pultem aneb jak se nakupovalo za normalizace (Miloslav Šikl)
Přednáška se zaměří na obchodní infrastrukturu v druhé polovině 20. století s důrazem na Pardubice. Společně prozkoumáme konzumní zóny, které formovaly každodenní život místních obyvatel, včetně výběrových prodejen. Přiblížíme proměny nákupních zvyklostí, chování prodavaček a dostupnost vyhledávaných produktů. Fenomén podpultového prodeje nám ukáže realitu nedostatku zboží a triky, kterými se zákazníci k některým výrobkům dostávali. Zaměříme se také na rozvoj samoobsluh a dalších služeb, které se objevovaly na nově vznikajících sídlištích. Neopomeneme ani trend obchodních domů, přičemž zvláštní pozornost věnujeme pardubickému Prioru, ikonické stavbě architektky Růženy Žertové.
22. 10. – prezentace historického románu Kristus jde na sever (Jiří Šesták, Jan Jílek)
Muzejní akademie s autorem historických románů Jiřím Šestákem, který představí svou nejnovější publikaci Kristus jde na sever. Kniha objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů. Ale díky těm několika literárním dokladům a archeologickým nálezům, jež máme k dispozici, můžeme přes závoj našeho nevědění zahlédnout obrysy fascinující osobnosti, která se dokázala přesně zorientovat ve své dějinné situaci a porozumět výzvám přelomové doby, v níž žila. Jiří Šesták oživuje postavu královny Fritigil před očima čtenáře v poutavé a historicky uvěřitelné podobě. Příběh je nejenom strhujícím vyprávěním, které nás přenáší do časů dávno minulých na křídlech literární imaginace, ale i odvážným pokusem o rekonstrukci, založeným na pečlivém studiu reálií a historických pramenů.


