Východočeské muzeum v Pardubicích rozšířilo své sbírky o mimořádně cenný historický dokument. Do jeho sbírek přibyl osobní zápisník Alfreda Bartoše, rodáka ze Sezemic, velitele paraskupiny Silver A a jedné z klíčových postav československého domácího odboje za druhé světové války. Dokument, který se po desetiletí uchovával v soukromých rukou, nabízí mimořádný pohled do života jednoho z nejvýznamnějších československých parašutistů.
Cesta zápisníku do Pardubic
Příběh získání zápisníku začal nečekaně. Historika Východočeského muzea Jana Tetřeva oslovila Adéla Šobíšková, v jejíž rodině se dokument po desetiletí uchovával. „Paní Šobíšková se na mě obrátila s tím, že v rodině mají zápisník Alfreda Bartoše a několik dalších dokumentů a hledají pro něj důstojné místo. Když zjišťovala, kam by měl být uložen, doporučila jí naše muzeum dokonce i umělá inteligence. Nakonec se ukázalo, že právě u nás najde ideální domov,“ říká historik Jan Tetřev.
Východočeské muzeum dlouhodobě spravuje jednu z nejvýznamnějších sbírek předmětů spojených se skupinou Silver A. Patří mezi ně například frak Josefa Valčíka z období, kdy pracoval jako číšník v pardubickém hotelu Veselka, nebo kombinéza Jiřího Potůčka, v níž seskočil do Protektorátu Čechy a Morava.
Zápisník se do rodiny dárkyně dostal prostřednictvím Josefa Vokáče, který byl vdovcem po sestřenici Alfreda Bartoše. Před svou smrtí v polovině 90. let předal Josef Vokáč dokumenty matce Adély Šobíškové s přáním, aby byly jednou darovány muzeu. Přestože se jej rodina v minulosti opakovaně snažila nabídnout institucím zabývajícím se vojenskou historií, vhodné místo pro jeho uložení se dlouho nedařilo najít. Teprve nyní se povedlo zajistit, aby se stal součástí veřejné sbírky, byl odborně zpracován a zpřístupněn veřejnosti.
Více než jen deník
Nejde přitom o klasický osobní deník. Světle hnědý kroužkový zápisník s koženými deskami obsahuje osmnáct listů popsaných během Bartošova pobytu ve Velké Británii. Vedle adres a kontaktů osob, se kterými se během emigrace a vojenské služby setkával, si do něj zapisoval také poznámky, citáty a úryvky literárních děl.
Zápisník tak nabízí mimořádný pohled do příprav československých parašutistů ve Velké Británii. Vedle kontaktů na československé vojáky, důstojníky a další osoby z exilového prostředí obsahuje také náčrtky a mapky, praktické poznámky k pohybu v okupované vlasti či instrukce, jak se chovat po vysazení do Protektorátu. Zachycuje tak svět, v němž se budoucí velitel Silver A pohyboval krátce před jednou z nejnebezpečnějších misí československého odboje.
„Zápisník nám umožňuje nahlédnout do každodenního života a myšlenkového světa člověka, kterého většinou vnímáme především jako hrdinu domácího odboje. Vedle praktických poznámek obsahuje například citáty z děl Rudyarda Kiplinga, Victora Huga nebo Edmonda Rostanda. Ukazuje Alfreda Bartoše nejen jako vojáka a velitele odbojové skupiny, ale také jako vzdělaného a kulturně orientovaného člověka,“ doplňuje Jan Tetřev.
O zápisníku již v roce 2019 vyšla publikace Klubu přátel Pardubicka Alfréd Bartoš (1916–1942) a jeho zápisník, jejíž autoři Karel Gottwald a Jiří Kotyk dokument analyzovali. Podle Jiřího Kotyka představuje zápisník jedinečné svědectví o prostředí československého zahraničního odboje ve Velké Británii i o osobnosti samotného Alfreda Bartoše.
Návštěvníci uvidí originál
„Návštěvníci budou mít možnost originál zápisníku vidět na vlastní oči. Východočeské muzeum jej vystaví ve vstupních prostorách u pokladny pardubického zámku od 13. července do 18. října 2026. Současně muzeum stránky digitalizovalo a zpřístupnilo na portálu Klíč ke sbírkám,“ dodává ředitel muzea Tomáš Libánek.
Alfred Bartoš
Alfred Bartoš (1916–1942), rodák ze Sezemic, byl velitelem paraskupiny Silver A vysazené na území Protektorátu Čechy a Morava v prosinci 1941. Jejím hlavním úkolem bylo zajistit radiové spojení mezi domácím odbojem a československou exilovou vládou v Londýně. Po rozsáhlém pátrání gestapa byl 21. června 1942 v Pardubicích obklíčen a při pokusu o zadržení spáchal sebevraždu.
Výběr úryvků ze zápisníku
- „26/VII 40 Návštěva pana pres. v táboře. Skvělá, mužná řeč. Demokrat.“
- „29/VII Návštěva Ripky a gen. Viesta. Výklad Ripky o mezinárodní situaci. Ani západní, ani východní politiku, jen naši (Masaryk).“
- „6/VIII 40 Důst. nespokojeni s jídlem (Agde, Anglie). Vybíjení energie, špatným směrem. Potřebujeme moc výchovy. Nesnášíme a závidíme!!“
- „Čestnost a gentlemanství špatně chápeme. Původ důstojníků, charakter. Výběr a hmotné zajištění.“
- „9/VIII Důstojník nikdy nenaříká a nestěžuje si kamarádům, tím méně ženám.“
- „12/VIII 40 Nastoupil jsem službu jako ved. 3. čety, 1 roty II. praporu (Parašut. oddíl). Opouštím vel. stav a dostávám se tam kde jsem toužil být.“
- „V otázce ženské se stáváme více a více čistými jinochy, neboť teď počínáme chápat co to znamená pravá žena, domov.“
- „11/VIII První návštěva u Mrs. Crowder. Rodina železničáře, paní krámek, krásně zařízený domek a jejich pohostinost bez mezí. Laskavost těchto lidí je úžasná. Francouzsko-anglická konverzace“
- „24/VIII Nemohu být nevěrným, neboť skutečně miluji jen a jen moji malou Lyn.“ Týká se Lunette (Lyn) Pellissierové.
- „27/VIII Po návštěvě v Londýně jsem se přesvědčil, že všichni čelní a odpovědní činitelé jsou pevně přesvědčeny ve vítězství Anglie. Věří zprávám v novinách atd. Mimo dr. Kříže, tvrdí, že se bojí!“
- „Nemáme politiků, kteří rozumí vojenství, nemáme vojáků, kteří rozumí politice.“
- „Demokracie války prohrály, což znamená, že státy vedené národy válek nechtějí. Státy řízené jedinci – vyhrály – válku připravovaly – chtěli ji ústy jedinců.
- „Mravnost důst: Dovolte mladší ženit – znamená hmotně zajistit. Chtějte duchovní a ne mužné kance nevěst.“
- „Vous autres légionaires, vous êtes soldats pour mourir et je vous conduis où l'on meurt.“ „Vy ostatní legionáři, jste vojáci stvoření pro smrt, a já vás povedu tam, kde se umírá.“ Francouzsky psaný citát od generála Oscara de Négirera, před odjezdem legionářů do Tonkinu v roce 1883–1884
- „L'amour est comme une auberge espagnole : on n'y trouve que ce que l'on yapporte.“ „Láska je jako španělská krčma. Jen to tam nacházím, co přinášíme.“ Citát připisovaný Prosperu Mériméeovi, francouzskému prozaikovi a dramatikovi
