Jak se lidé v pravěku oblékali, čím se živili, odkud získávali suroviny a jaké rituály provázely jejich život a smrt? Co nám o jejich světě prozrazují předměty, které se dochovaly tisíce let? Na tyto otázky odpovídá nová stálá archeologická expozice Pardubicko v pravěku, kterou Východočeské muzeum v Pardubicích otevře pro veřejnost v pátek 16. října.
Nová expozice představuje minulost Pardubicka a Chrudimska prostřednictvím různých oblastí lidského života. Namísto chronologického přehledu pravěkých období se zaměřuje na témata, která člověka provázela po tisíciletí – od obživy a odívání přes řemesla, šperky a zbraně až po duchovní svět a pohřební zvyklosti. Návštěvníci tak mohou sledovat, jak se měnily způsoby výroby, používané materiály i význam jednotlivých předmětů a co naopak přetrvávalo.
Nová expozice, nový pohled na pravěk
„Archeologie není jen o poznávání dávné minulosti. Pomáhá nám porozumět tomu, jak se proměňovala krajina, ve které žijeme, jak lidé využívali její zdroje a jak jejich život ovlivňovaly kontakty s okolním světem. Nové nálezy navíc přinášejí nové poznatky, nové odpovědi, ale také nové otázky,“ říká ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
„Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme, to jsou odvěké otázky lidstva. S některými odpověďmi na ně nám pomáhají archeologové. A ti zase potřebují spolupráci se stavbaři, protože archeologický výzkum při odkrývání vrstev zeminy je jedinečná příležitost, jak se k pozůstatkům minulosti dostat,“ uvádí radní Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek, který nad výstavou převzal záštitu. „Východočeské muzeum je největší v kraji a je dobře, že jednou z jeho klíčových expozic je po dvou letech v novém provedení znovu archeologie,“ dodává.
Původní archeologická expozice byla uzavřena v souvislosti se stavebními úpravami na zámku. Po dvou letech se archeologie vrací v novém pojetí. „Chtěli jsme vytvořit expozici, která návštěvníkům nepředstaví jen jednotlivé nálezy, ale pomůže jim pochopit, co nám tyto předměty říkají o životě našich předků. Je to také způsob, jak přiblížit výsledky archeologických výzkumů našeho regionu a ukázat, proč má smysl se o zdejší minulost zajímat,“ vysvětluje jedna z kurátorek archeoložka Tereza Jošková.
Každodennost pravěku
„V expozici se věnujeme tématům, která jsou srozumitelné i dnes: obživě a odívání, výrobě nádob, obchodu a kontaktům, šperkům, zbraním, duchovnímu světu, sídlení a pohřbívání. Nejde tedy jen o soubor archeologických nálezů, ale o snahu zrekonstruovat prostřednictvím těchto předmětů různé stránky života dávných obyvatel regionu,“ doplňuje archeoložka Kristýna Bulvová, druhá z kurátorek. „Pravěk ukazujeme jako součást naší společné minulosti, kterou poznáváme prostřednictvím konkrétních lidských činností a zkušeností,“ říká Bulvová.
Za každou vitrínou se skrývá příběh nebo fenomén. „Kupříkladu textil nebo obživa pravěkých lidí, to je každodennost, kterou archeologie obtížně zachycuje. Oděvy, látky a zpracované potraviny se většinou nedochovaly. Jejich výrobu proto poznáváme nepřímo, z nástrojů, otisků a výjimečných nálezů,“ připomíná Bulvová. O výrobě oděvů tak vypovídají například kostěné jehly a šídla, přesleny nebo keramická závaží tkalcovských stavů.
Proměny nástrojů a technologií
Jiné části expozice přibližují každodenní činnosti, po nichž se dochovalo jen málo přímých dokladů. Nálezy nástrojů přibližují obdělávání půdy, zpracování obilí i další činnosti, bez nichž se tehdejší společnosti neobešly. Některé předměty však nesloužily pouze praktickým účelům – mohly vyjadřovat společenské postavení, mít symbolický význam nebo se uplatňovat při rituálech. Názorné rekonstrukce a ukázky pomáhají pochopit jejich funkci i náročnost tehdejších výrobních postupů.
Proměny lidských dovedností a technologií přibližují mimo jiné keramické nádoby. Na jejich tvarech, výzdobě i způsobech výroby lze sledovat změny, které neznamenaly vždy jen zdokonalování. Některé výrobní postupy se postupně rozvíjely, jiné se později zjednodušovaly nebo přestávaly používat.
Zlatý náramek i kozlík z Třebosic
Pozornost návštěvníků jistě upoutá mohutný zlatý náramek, nedávno objevený mezi Lázněmi Bohdaneč a Neradem. „Váží více než 57 gramů a pochází ze závěru střední doby bronzové. Výjimečný je především stavem dochování. Zatím není jasné, zda byl původně uložen do hrobu, nebo byl součástí depotu, tedy záměrně ukrytého souboru předmětů. Odpověď mohou přinést až další archeologické výzkumy,“ upozorňuje Tereza Jošková.
Dalším z výrazných exponátů, který návštěvníci znali už z původní expozice, je keramická plastika kozlíka z Třebosic. Pochází ze závěru 5. tisíciletí před naším letopočtem a původně byla součástí větší nádoby. Nález byl pro obec natolik významný, že si kozlíka vybrala do svého znaku.
Kontakty s Evropou a Předním východem
Expozice ukazuje také to, že lidé na Pardubicku a Chrudimsku nežili v pravěku izolovaně od okolního světa. Nálezy dokládají kontakty se vzdálenými oblastmi Evropy i Předního východu. Mezi suroviny a předměty, které se sem dostávaly zdaleka, patří například jantar, obsidián nebo skleněné výrobky.
Nejnovější nálezy
Prostor dostaly i nejnovější archeologické nálezy. „Vitrínu budeme průběžně obměňovat, takže lidé při dalších návštěvách uvidí i nové nálezy, které se teprve nedávno dostaly do muzejních sbírek,“ uzavírá Tereza Jošková.
Obnovenou stálou expozici Pardubicko v pravěku si návštěvníci budou moci prohlédnout od pátku ve druhém patře zámku. Základní vstupné stojí 100 korun, snížené 80 korun.
V rámci Mezinárodního dne archeologie, který se koná v sobotu 17. října, bude vstup do expozice zdarma. Jeho součástí budou i komentované prohlídky s archeoložkou Terezou Joškovou, začínají v 11:30 a ve 14 hodin.
