Učte se, dbejte, vzrůstejte, kveťte!

Blíží se konec školního roku. Každoroční otáčení se za uplynulým obdobím, vzpomínání na časy minulé a vyhlížení těch budoucích. Pro tuto příležitost jsme pro vás připravili téma nové webové výstavy vskutku příhodné. Na černobílých fotografiích z muzejního fotoarchivu chceme představit školní budovy na Pardubicku, které dnes již často nejsou k poznání a jejichž osud byl mnohdy velice nahnutý. Tyto fotografie vznikly na přelomu 19. a 20. století a velká část z nich byla vytvořena pro účely monografie Pardubicko – Holičsko – Přeloučsko. Autorem knihy je František Karel Rosůlek (1859–1940) a autorem většiny fotografií Josef Chmelík (1863–1929). Zároveň si můžete prohlédnout několik dobových snímků školních tříd a jejich učitelských sborů. Dnešní pohled na budovy škol vyfotografoval Luděk Vojtěchovský. Název výstavy jsme si vypůjčili z nápisu obecné školy v Ohrazenicích.

Barchov, budova obecné školy, postavena 1870

Pardubičky, obecná škola, postavena 1881

Sezemice, obecná škola, postavena 1896

Dnes si jen těžko dokážeme představit poměry, které panovaly na počátku 19. století v drtivé většině školních budov. Od počátku 19. století bylo zákonem dáno, že u každé fary musí sídlit škola. Pokud v obci fara nebyla, škola tu mohla být zřízena, jen když počet školních dětí přesáhl stovku. Většina obcí ale neměla budovu, ve které by sídlila pouze samotná školní instituce –jedna menší přízemní budova často měla mnoho využití (pastouška, škola, byty pro různé obecní zaměstnance, někde i záložny). Takto to fungovalo například ve Slepoticích nebo v Libišanech. V Mikulovicích probíhala školní výuka v domku vedle hřbitova, kde dříve bydlel hřbitovní správce (domek tam stojí dodnes).

Vysoké Chvojno, obecná škola, postavena 1888

Voleč, obecná škola, postavena 1896

Opatovice, obecná škola, postavena 1888

Prosazení výstavby moderních školních budov nebyla věc jednoduchá. Ve větší míře se to povedlo až s novými školskými zákony po roce 1870. Školní inspektoři začali s kontrolou školních budov a doporučovali jejich přestavbu. Starší školy byly dřevěné, dřevo bylo často již nevyhovující, střechy byly v některých případech dokonce propadlé a dovnitř pršelo. Když se problém netýkal stavu budov, býval jinde - například v počtu žáků v nich. Třídy mnohdy několikanásobně přesahovaly svoji kapacitu (Rosůlek uvádí jako příklad dokonce až 100 dětí v jedné třídě).

Komárov, obecná škola, 1. polovina 20. století

V průběhu druhé poloviny 19. století probíhala tedy masová proměna těchto institucí a jejich nutné přestavby. V roce 1821 bylo v okrese Pardubice celkem 51 školních budov s 62 třídami, v roce 1900 už to bylo 85 budov s 279 třídami.

Lhota pod Přeloučí, obecná škola, postavena 1890

Lipoltice, obecná škola, postavena 1873

Stojice, obecná škola, postavena 1883

Výstavbu školních budov často doprovázely velké spory. Na jejich postavení se měli finančně podílet vrchnost, patron a samotná obec. Mnohdy se neshodli na výběru pozemku, ve hře byla i otázka skutečné nezbytnosti nové školní budovy, nebo šlo jednoduše o finanční stránku. Sváry mohly trvat i několik let. Poté, co se odsouhlasila samotná stavba školy řešila se její architektonická podoba. Výhrady zaznívaly k výstavbě pater, štukovému zdobení, které bylo dle mnohých názorů zbytečné, nebo dokonce i k instalaci hromosvodů. V jedné nejmenované obci se proti pořízení hromosvodu bojovalo dokonce slovy: „Vždyť tu padesát let neuhodilo!“. Na některých školách byly hromosvody instalovány i 10 let po dostavbě.

Holice, obecná a měšťanská škola chlapecká, postavena 1892

Bělečko, budova obecné školy, postavena 1881

Černá za Bory, obecná škola, postavena 1878

Dašice, obecná a měšťanská škola, postavena 1875

I přes všechny předchozí výhrady bývala výsledná podoba škol zdařilá. Na průčelích se objevovaly hodiny (Bezděkov, Rohovládová Bělá, Vysoké Chvojno), glóbus (Bezděkov, Třebosice) a jednoduché nápisy nad vchodem jako „Škola“, „Obecná škola“, nebo „Měšťanské školy“. Na některých budovách se slovy nešetřilo – žáci a učitelé si mohli číst hesla například: „Učte se, dbejte, vzrůstejte, kveťte!“, „Zdárná mládež, chlouba vlasti!“, „Bohu, vlasti, mládeži.“ nebo „V mládeži budoucí národ.“ Neméně obvyklým bylo také zasazení roku postavení budovy do štítu.

Rohovládová Bělá, obecná škola, postavena 1878

Ohrazenice, obecná škola, postavena 1873

Rokytno, obecná škola, postavena 1881

Ostřetín, obecná škola, postavena 1868

Vysoká nad Labem, obecná škola, postavena 1869

Ve větších městech se na této výzdobě nešetřilo. Do dnešních dob se nám tak zachovala řada školních budov s původními motivy na fasádách.

Pardubice, měšťanská dívčí a chlapecká škola Bratranců Veverkových, postavena 1911

Pardubice, obecná a měšťanská dívčí škola, podoba po přestavbě roku 1891 a dnešní pohled na probíhající rekonstrukci

Pardubice, chlapecká škola obecná a měšťanská, postavena 1890, dnešní Krajský úřad

Pardubice, obecná a měšťanská škola, postavena 1903, dnes Sportovní gymnázium

Lázně Bohdaneč, měšťanská škola chlapecká a dívčí, postavena 1896

Přelouč, měšťanská škola chlapecká a dívčí, postavena 1879

Žádanou a poptávanou součástí nových škol měly být okrasné i užitkové zahrádky. Bylo ctí každé školní budovy mít hezky pěstěnou zahrádku, a tak byli učitelé dokonce posíláni na týdenní zahradnické kurzy, aby se v tomto umění zdokonalili. Velmi populární pak byla výsadba ovocných stromů. Časem to došlo dokonce tak daleko, že žadatelé o místo učitele se zahrádkářskými znalostmi měli mnohem větší šanci místo získat.

Choteč, obecná škola, postavena 1881

Bezděkov, obecná škola postavena v roce 1883

Hostovice, obecná škola, postavena 1880

Dříteč, obecná škola, postavena 1868

Školní budovy byly také domovem učitelů a podučitelů. V každé škole se mělo počítat s jedním bytem pro učitele a jedním pro podučitele. V budoucnu najatí noví vyučující si přesto museli hledat bydlení po domácnostech místních obyvatel. I po přestavbě do zděné podoby totiž bydleli ve stísněných podmínkách, hlavně pokud měli velkou rodinu.
Historie školních budov nebyla jednoduchá a její podrobnější zkoumání by vydalo na hned několik webových výstav. Pojďte se tedy podívat na další svědky uplynulé doby, kteří na Pardubicku stojí mnohdy přes sto let.

Borek, budova obecné školy, 1. polovina 20. století

Choltice, obecná škola, postavena 1879

Jankovice, obecná škola, postavena 1896

Jezbořice, obecná škola, postavena v roce 1882

Rosice, obecná škola, postavena v roce 1887

Svítkov, obecná škola, postavena 1924

Třebosice, obecná škola, postavena v roce 1880

Výrov, obecná škola, postavena v roce 1887

Staré Žďánice, obecná škola, postavena v roce 1868

Autorka výstavy: Bc. Veronika Schiebelová
Autor fotografií: Luděk Vojtěchovský
Technická příprava: Marie Kantová
Vystavené fotografie jsou ze sbírky Fotoarchiv Východočeského muzea v Pardubicích