Historické přednášky 2020 – jaro

Úterý 31. března 2020 v 18 hodin
Rodina Schmoranzů a jejich vliv na tvář východních Čech
Přednáška se zaměří na život a dílo Františka Schmoranze st. (1814–1902), který v 19. století výrazně proměnil tvář celých východních Čech. Mezi jeho nejznámější počiny patří přestavba chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, záchrana Zelené brány v Pardubicích či přestavba množství chrudimských kostelů včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie na Resslově náměstí. Přednáška se však neomezí pouze na postavu Františka Schmoranze st., ale i na další členy rodiny, mezi nimiž najdeme významné architekty, dekoratéry i umělce.
Přednáší Tomáš Kořínek

Úterý 7. dubna 2020 od 18 hodin
Bóža Dvořák: pardubický stavitel a ochránce památek
Přednáška bude věnována dílu pardubického architekta a ochránce památek Bóži Dvořáka (1864-1954) a jeho začlenění do východočeské stavební kultury přelomu 19. a 20. století. Dvořákovy stavby charakterizoval romantický náboj pozdního historismu a jeho malebný výraz, spojující efektní tvaroslovné prvky z repertoáru různých stavebních slohů minulých epoch, neomítané spárované zdivo a ikonograficky pestrá sochařská výzdoba exteriérů staveb od sochařů Vilíma Amorta, Bohuslava Vlčka nebo Dvořákova zetě – pardubického sochaře Miloslava Bašeho. Eklektický rukopis Bóži Dvořáka skvěle ilustrují např. dvě pardubické realizace: neorenesanční Kamenná vila (1913-1921), situovaná v zákoutí města u Matičního jezera a původně zamýšlená jako odpočinkové sídlo pro Dvořákova přítele královéhradeckého biskupa Josefa Doubravu, a restaurování kostela sv. Bartoloměje (1912). Přednáška se dotkne i další významné oblasti činnosti Bóži Dvořáka, totiž jeho role památkáře, resp. konzervátora c. k. vídeňského památkového úřadu, zodpovědného od roku 1898 až do 1. světové války za opravy a obnovy historických staveb ve městech Pardubice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Polička a Lanškroun.
Přednáší Pavel Panoch

VÝJIMEČNĚ STŘEDA
15. dubna 2020 od 18 hodin.
Desakralizace sokoloven
U architektury českých sokoloven se v letech 1863–1939 neproměňovaly pouze styly, nýbrž i jejich základní pojetí. Některé starší sokolovny se nápadně podobají kostelům, čili sakrálním stavbám, zatímco u mladších z doby první republiky se někdy zřetelně prosadil tovární vzhled. Přednáška tuto proměnu předvede na výrazných ukázkách. Zaměří se však i na otázku, zdali své tělocvičny nepřirovnávali ke kostelům a pak i továrnám sokolští funkcionáři a novináři. Závěr přednášky se bude věnovat některým sokolovnám z východních Čech.
Přednáší Rostislav Švácha

Úterý 21. dubna 2020 od 18 hodin
Art nouveau ve východních Čechách
Poslední univerzální umělecký styl sice vznikl v 19. století, ale v českém prostředí výrazněji zakořenil až po roce 1900. Francouzský Art nouveau, německý Jugendstil či v našich končinách sloh označovaný jako secese, se ve východočeském regionu objevil jak díky pražským dekorativním architektům (Antonín Balšánek, Matěj Blecha, Alois Dryák), tak na základě projekční činnosti místních regionálních tvůrců (Vladimír Fultner, Václav Mandys, Jaroslav Kohoutek). Přednáška představí architektonicky nejzajímavější secesní realizace ve východních Čechách s důrazem na stavební památky v krajských městech Hradci Králové a Pardubicích.
Přednáší Matěj Bekera

Úterý 28. dubna 2020 od 18 hodin
Jan Kotěra: architekt a pedagog
Jan Kotěra patří k předním tvůrcům české moderní architektury, kterou ale stejně významně ovlivnila také jeho pedagogická činnost. Přednáška proto umělce nepředstaví nejen jako talentovaného architekta, ale také pedagoga působícího jak na Uměleckoprůmyslové škole, tak Akademii výtvarných umění. Kotěra svou činností ovlivnil hned několik generací projektantů, mezi které patřil Josef Gočár, Pavel Janák, Otakar Novotný nebo Ladislav Machoň. Přednáška mimo jiné představí jeho nejvýraznější realizace v Hradci Králové, Vysokém Mýtě nebo Chrudimi.
Přednáší Jakub Potůček