1931: Otevření hotelu Grand

Hlavním pardubickým ubytovacím zařízením se společenským sálem byla na přelomu 19. a 20. století Veselka. Už v roce 1912 ale začala přemýšlet místní městská a okresní správa o výstavbě nového multifukčního objektu. Pardubičtí měšťané iniciovali první velkou veřejnou architektonickou soutěž, ze které ale nakonec nový hotel nevzešel. K tomu došlo až později, po navázání spolupráce s východočeským rodákem Josefem Gočárem (1880–1945), který roku 1927 vypracoval první návrh objektu. Stavba započala roku 1928, avšak kvůli ekonomickým problémům byl nový hotel dokončen až v roce 1931.

Josef Gočár vytvořil nadčasový palác kombinující umírněné prvky meziválečného funkcionalismu. Po dokončení budovy se ale problémem ukázal být šedomodrý opaxitový obklad. Ten totiž postupně z fasády odpadával, což vtipně glosoval místní humoristický časopis Aprílový marcipán, který napsal: „ouředně bylo zakázáno, aby dlaždičky z fasády padaly.“ Moderní krabicový vzhled stavby kritizovali místní žurnalisté, kteří stavbu označili za sporák.

Svůj význam nového kulturního centra hotel Grand prokázal už při zahájení provozu roku 1931, kdy se stal hlavním místem pro pořádání koncertů, zasedání odborných organizací, politických stran nebo sportovních svazů během Výstavy tělesné výchovy a sportu. Při otevření tu jako první host přenocoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který si pochvaloval vybavení pokojů, líbila se mu především válenda od místního truhláře Kalvody. A kolik za ubytování návštěvník zaplatil? Jednolůžkový pokoj na noc vyšel na 27 Kč, apartmán stál 104 Kč. Cena byla řádově vyšší než v dosud hlavním pardubickém hotelu Veselka. Pro srovnání, pracovník působící v průmyslových závodech si v této době vydělal kolem 600 až 700 Kč měsíčně.

Do Grandu si lidé mohli zajít na sklenku do stylové vinárny, na oběd do hotelové restaurace nebo strávit večer v nočním klubu. Nejoblíbenější kratochvílí v polovině třicátých let byly v Grandu jistě plesy, taneční zábavy a velký zájem veřejnosti získalo kino (tehdy BIO) Sport, kde se promítalo každý den a v neděli dokonce třikrát.