Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240
Muzejní hračkářství – račte vstoupit! Webová výstava od 23. března 2020

Plyšový medvěd

Prostřednictvím další webové výstavy s námi nahlédněte do sbírky hraček. Vznikla v 70. letech 20. století. V současnosti skýtá téměř 5300 předmětů. Od začátku se profilovala jako sbírka mapující svět hraček ve 20. století s menšími přesahy do 19. století. Nejstarší předměty se datují do 70. let 19. století, nejmladší pak pocházejí z poměrně nedávné doby.

Houpací kůň, kolem 1870

Doménou holčiček jsou bezesporu panenky, domečky, pokojíčky a jejich vybavení. Která malá slečna by si ráda nepřevlékala krásné panenky a nevymýšlela si příběhy o jejich životě. V regálech našeho hračkového depozitáře se uchovává několik desítek různých druhů panenek, s nimiž si hrály holčičky v průběhu přibližně posledních 120 let. Nejstarší pochází dokonce z 80. let 19. století. V té době a ještě v několika pozdějších desetiletích se pro výrobu panenek používal porcelán. Z něj vznikaly především hlavičky, těla se pak vytvářela z kůže nebo dřeva. Z meziválečného období se zachovala řada panenek z celuloidu, umělé hmoty, která byla sice velmi tvárná, ale také křehká a hořlavá. S větším rozšířením plastů se pak tento materiál dostal i do hračkového průmyslu.

Kdo z mladých pánů by neměl rád vláčky, auta nebo traktory? I my uchováváme řadu vláčků, od oblíbených parních, přes dieselové po elektrické. V naší sbírce nalezneme nejen lokomotivy, osobní vagony, cisterny, ale také soustavy kolejí a nádražní budovy. Mnohé z nich fungují po celá dlouhá desetiletí a mnohdy se v rodinách dědí z generace na generaci. Podobné oblibě se již desítky let těší i auta všeho druhu. Ve sbírce hraček opatrujeme auta kovová, plastová i dřevěná, veterány, nákladní auta, zemědělskou techniku, případně i auta závodní nebo motocykly.

Společenské hry patří k dobré zábavě téměř v každém věku. Existuje jich nespočet druhů, máme hry „pouze“ pro zábavu, jiné nás mají hravou formou vzdělávat a zkoušet naše znalosti. Společenské hry také podléhají módě, ale jsou takové, které na své popularitě neztrácí. Podívejte se na následující exponáty, jistě mnohé hry znáte z dětství, nebo je možná máte dokonce ještě doma.

Společenská hra, Dlouhý, široký a bystrozraký, 70. léta 20. století

Společenská hra, Dlouhý, široký a bystrozraký, 70. léta 20. století

Zvířátka jsou další oblastí, která je oblíbená u dětí všeho věku. Vyráběla se od nepaměti hlavně ze dřeva, materiálu, který byl k dispozici téměř všude. V novější době pak výrobci vsadili i na další materiály a suroviny. Plyšová zvířátka nesmí chybět snad v žádné dětské postýlce a nejinak tomu je již po desetiletí. V naší sbírce opečováváme plyšáky staré i padesát let. Především od 60. let se zvířátka a další figurky vyráběly a dodnes ve velkém vyrábějí z plastu a jiných kombinovaných hmot.

Sbírka hraček pardubického muzea neobsahuje jen hračky jako takové. Patří sem možná trochu překvapivě i kočárky pro děti nebo sáně a také houpadla všeho druhu (koně, kohouti,…). Nejstarší kočárky pochází z přelomu 19. a 20. století, nejmladší pak přibližně ze 70. let 20. století. Podívejte se na některé exponáty s námi alespoň touto virtuální cestou.

Saně pro dítě, kolem 1900

Dětské sáňky, 1. polovina 20. století

Dětský promenádní kočárek , kolem 1900

Pošlete nám fotku své hračky!

K hračkám mívají majitelé velmi osobní vztah. „Chtěli bychom sesbírat a poté uveřejnit hračky, které mají lidé dodnes nejraději. Prosíme proto děti i dospělé, aby nám poslali fotky svých nejoblíbenějších hraček společně s příběhem, jak k nim přišli, zda s nimi zůstaly do dospělosti a jestli je stále uchovávají,“ vyzývá autorka výstavy Markéta Beňovská. Fotografie s textem je možné posílat na e-mail benovska@vcm.cz


Autorka výstavy: Mgr. Markéta Beňovská
Autor fotografií: Luděk Vojtěchovský
Vystavené předměty jsou ze sbírky Hračky Východočeského muzea v Pardubicích

Fotografie hraček, které jste nám poslali

Když jsem narazila na FB na zprávu, podívat se po hračce z dětství, hned se mi vybavila panenka Anička.Včera jsem jí objevila schovanou na chalupě v truhle.
Panenku Aničku jsem dostala v roce 1961. Byla to moje jediná panenka. Měla jsem ji moc ráda. Vozila jsem ji v proutěném kočárku. Je to hračka, která je opravdu spojena s mým dětstvím. Byla milá, pěkně měkká. Vůbec mi nevadilo, že nemá dlouhé vlasy. Nikdy se mi nelíbily moderní panenky. I své dceři jsem nejraději kupovala ty hadrové.
Děkuji vám, že jsem se tak hezky vrátila do svého dětství.

Jitka Comorková

Panenka Anička

20200325_173510.jpg

Prý sbíráte fotografie hraček z dětství a jejich osudy až do současnosti... Tak tedy:
pejska jsem dostala k Vánocům, velmi pravděpodobně 1981 a klauna jsem obdržela ke čtvrtým narozeninám, 1984
Oba stále přítomni.

Kateřina Siglová

Kateřina a pejsek, 1981

Kateřinin pejsek, 1981

Kateřinin klaun, 1984

Kateřina s klaunem, 1984

Větší medvídek je po tátovi a ten menší po mamce

Posílám fotku hračky. Mám doma dva medvídky… Ten větší je po tátovi a ten menší po mamce. Mám je v knihovně na památku. 

Petra Kočnarová

Dřevěný pejsek Lajda a pan Hambálek

Dřevěného pejska mi přivezl můj dědeček z lázní v roce 1959, byly mi tehdy tři roky. Pejska jsem pojmenoval Lajda a je to kluk. Přežil celé mé dětství, několikeré stěhování s rodiči až nakonec zakotvil v naší pardubické domácnosti.
Moje pětiletá vnučka si ho zamilovala a natírá ho měsíčkovou mastičkou, aby "byl jako novej".

Martin Hambálek, Pardubice

Pejska Lajdu dostal pan Hambálek v roce 1959