Historické přednášky – podzim 2021

26. 10. 2021 v 18 hodin
900 let rybníkářství na Pardubicku
Dozvíte se o vzniku zdejších rybníků od počátků hospodářského rozvoje regionu se založením benediktýnského kláštera v Opatovicích. Ten položil základy k pozdější zlaté éře rybníkářství, která nastala s příchodem Viléma z Pernštejna a vybudováním největší rybníkářské oblasti v Českých zemích. Uslyšíte proč došlo k zániku největších rybníků na Pardubicku a k pozdější renesanci zdejšího rybníkářství na konci 19. století nebo o tom jak vznikl a zanikl největší rybník v Českých zemích zvaný Čeperka o výměře 1 200 ha. Poslechnete si proč byl kapr z rybničního chovu považovaný v Rakousku již před 500 lety za rybu lepší než alpský pstruh anebo proč je kapr v Bavorsku mnohem více ceněný než v ČR až do současnosti.
Přednáší Adolf Vondrka

2. 11. 2021 v 18 hodin
Vévodkyně, abatyše a vyslankyně
Pernštejnské ženy na španělském královském dvoře
Představitelky pernštejnského rodu si na přelomu 16. a 17. století vybudovaly významnou pozici nejen na císařském dvoře v Praze a ve Vídni, nýbrž též ve vzdáleném Madridu. V rezidenčním městě španělských Habsburků se trvale usadily Vratislavovy dcery Jana a Luisa, nějaký čas zde ale pobývala rovněž nejmladší Bibiana. V přednášce budou představeny jejich osudy, a to s důrazem na roli, již sehrály v životě urozené společnosti španělského královského dvora.
Přednáší doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.

5. 10. 2021 v 18 hodin
Nová zjištění o stavebním vývoji pardubického zámku
Přednáška seznámí posluchače s nejnovějšími objevy z období přípravy a realizace právě dokončené obnovy částí Zámku Pardubice. Nálezy doplnily zatím zcela neznámé detaily stavebních dějin zámku, jak z období Viléma z Pernštejna a jeho synů, tak i z nejstarších fází vývoje ve 14. století. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukcí také dosvědčilo rozsah proměn stavby v období 17. – 19. století.
Přednáší Mgr. František R. Václavík a Mgr. Bohdan Šeda, Univerzita Pardubice

12. 10. 2021 v 18 hodin
Oděvy pernštejnských žen
Přijetí španělské manýristické módy v Čechách v druhé polovině 16. století
Marie Manrique de Lara, dvorní dáma Marie Habsburské a manželka nejvyššího kancléře Českého království, Vratislava II. z Pernštejna, díky svému původu působila v českých zemích jako propagátorka španělské kultury. Kupříkladu ze Španělska dovezla sošku Pražského Jezulátka. Také oděvy Marie i jejích dcer Čechy udivovaly svou nádherou. Španělský král v této době byl nejmocnějším panovníkem světa a elegantní oděvy nošené na jeho dvoře tedy byly největším módním hitem pro nejslavnostnější chvíle v západní a střední Evropě.
Přednáší doc. Ing. Martina Hřibová, Ph.D.

19. 10. 2021 v 18 hodin
Zrádce nebo zkušený diplomat?
Role Jana z Pernštejna ve stavovském odboji roku 1547
V průběhu několika měsíců aktivní fáze stavovského odboje v Čechách (únor až červenec 1547), který souvisel s konfliktem Habsburků s luteránskou opozicí v Německu (tzv. šmalkaldská válka z let 1546-1547), sehrál Jan z Pernštejna zásadní dějinnou roli. Byl dlouholetým politickým vůdcem české stavovské opozice a očekávalo se, že stane v čele odboje. Tomu se však Pernštejn vyhnul a proti králi nevystoupil. V závěrečné fázi odboje, kdy Habsburkové v Německu zvítězili (v dubnu 1547), sehrál Pernštejnův kompromisní postoj důležitou roli ve vyjednávání mírových podmínek s panovníkem. Pernštejn byl nejbohatším mužem v Čechách a významným panovníkovým věřitelem. Proto mu v létě roku 1547 reálně hrozilo, že se ocitne na straně symbolických viníků a o majetek přijde, podobně jako řada jeho přátel a příbuzných z řad vysoké aristokracie. Panovník však využil Pernštejna jinak: Jeho prostřednictvím rychle zhodnotil konfiskovaný majetek východočeských královských měst i některých šlechticů. Pro Pernštejna byly tyto transakce nevýhodné, přesto si u svých někdejších spojenců získal pověst zrádce, který v zájmu své vlastní záchrany králi dobře posloužil. Autor posluchačům přiblíží skutečné pozadí této aféry a zároveň představí novou knihu o šmalkaldské válce, ve které tento konflikt nově interpretuje v celoevropském kontextu.
Přednáší Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.