V mysli architekta – historické přednášky

12. 3. 2024 od 17 h
Pardubické nádraží v kontextu díla Josefa Dandy
Přednáší Martina Hrabová

Pardubické nádraží z let 1947–1950 architektů Josefa Dandy, Karla Kalvody a Karla Řepy patří mezi nejvýznamnější stavby tohoto druhu na našem území. Přednáška se zaměří na autorský podíl Josefa Dandy (1906–1999), experta na nádražní architekturu, jehož rukopis se vepsal do mnoha staveb podél železnic na našem území. Dandova profesní dráha se opírala o zahraniční zkušenosti a o praxi u architektů André Lurçata a Le Corbusiera v Paříži. Jeho život a dílo budou představeny v širším geografickém a historickém kontextu, s pokusem nahlédnout je v novém světle. Přednáška uvede i aktuální reflexe Dandových realizací v dnešní době a některé problémy spojené s renovací nádražních budov.

19. 3. 2024 od 17 h
Praha nepostavená
Přednáší Klára Brůhová

Úsvit 20. století a následné období Československé republiky přinesly Praze řadu nových architektonických a urbanistických vizí. Pořádaly se soutěže na řešení budov, komplexů, dopravních tahů i celých velkých území, které měly významně promluvit do podoby města. Zdaleka ne všechny navrhované projekty se však dočkaly realizace. Přednáška se bude věnovat právě takovým vizím – a také důvodům, které mohly stát za tím, že nakonec zůstaly jen na papíře.

Autor ilustrací Jan Šrámek

26. 3. 2024 od 17 h
Neuskutečněné sny Pardubic z první poloviny 20. století
Přednáší Matěj Bekera

Nebývalý rozvoj pardubické stavební produkce od poslední třetiny 19. století spojujeme s řadou veřejných architektonických soutěží. Okresní politická správa, místní radnice i zájmové a osvětové spolky v nich hledaly odpovědi na požadavky urbanistického, estetického i konstrukčního řešení různých problémů spojených s velkou stavební konjukturou.
Přednáška se zaměří na zásadní architektonické soutěže, které mnohdy obeslali svými návrhy celostátně známí architekti i regionální tvůrci. Soutěže se v první polovině 20. století primárně týkaly velkých veřejných i spolkových staveb, které měly řešit chybějící budovu divadla (1885, 1893), sokolovny (1906, 1922), krematorium (1918 až 1919) či městské lázně (1931). Důraz zadavatelé soutěží kladli také na vyhotovení komplexních nebo dílčích urbanistických studií, které se primárně zaměřovaly na Achillovu patu místního urbanismu – dnešní náměstí Republiky.

2. 4. 2024 od 17 h
Pardubice ve vizích socialistických plánovačů
Přednáší Jan Ivanega

V přednášce, založené na obsáhlém archivním výzkumu, autor představí vize socialistických urbanistů, architektů a sociologů, které měly formovat město v devadesátých letech. Ačkoliv se zastavíme i u starších projektů v duchu sorely, těžištěm výkladu budou postmoderní návrhy přestavby městského centra z produkce DRUPOSu, Stavoprojektu a Městského urbanistického střediska. Vzhledem ke všeobecnému marasmu pozdní normalizace a pádu režimu v roce 1989 na jejich vize nedošlo. Naštěstí?

9. 4. 2024 od 17 h, Společenský sál ve 2. patře zámku
Projekty ze šuplíku
Přednáší Eva Jiřičná

Je to štěstí nebo smůla, kdy se projekt nerealizuje … Každý nerealizovaný plán je přípravou a poučením pro další práci.

16. 4. 2024 od 17 h
Od Velkého Hradce Králové k Hradubicím
Přednáší Jakub Potůček

Když se v roce 1945 pustili Gočárovi žáci v čele s Josefem Havlíčkem do územního plánu Hradce Králové, považovali za žádoucí jeho výstavbu situovat směrem k Pardubicím tak, aby časem došlo ke vzniku dvojměstí, pro které se kdysi vžilo posměšné jméno Hradubice.

23. 4. 2024 od 17 h
Jan Šépka – Architektura jako jeden z výrazových prostředků
Přednáší Vendula Hnídková

Pardubice důvěrně znají architekta Jana Šépku díky jeho autorskému vstupu do komplexu Automatických mlýnů. Šépkova tvorba je však podstatně vrstevnatější než to, co známe pouze na základě jeho realizovaných objektů. Přednáška se proto zaměří na nerealizované projekty, ale také na ideje, vize a další umělecká média, jejichž prostřednictvím architekt Šépka vyjadřuje své kreativní záměry.