Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

Historické přednášky – jaro 2022

23. březen - 28. dubna 202218:00 - 19:00

přednáškový sál, vstupné 50 Kč

Mezi romantikou a modernou: architektura dlouhého 19. století

Třetí přednáškový cyklus Východočeského muzea v Pardubicích o architektuře ve východních Čechách, tentokrát zaměřený na celé 19. století vymezené dlouhou uměleckou periodou let 1801 až 1914, představí široký umělecký vývoj od historizujících slohů a eklektismů po poslední univerzální sloh – secesi.
Přednášející se zaměří jak na architektonickou či památkářskou tvorbu rodiny Schmoranzů ze Slatiňan, tak na specifický urbanistický fenomén zahradních měst. Mezi témata bude také patřit představení neogotické přestavby Hluboké nad Vltavou spojené s naším regionem, nejvýraznější stavby ve stylu východočeské secese, tvorba jednoho z nejznámějších českých architektů Jana Kotěry a specifický stavební typ, kterým byly sokolovny.

22. 3. 2022 v 18 hodin
V jakém stylu máme stavět? Hluboká nad Vltavou v 19. století
"Pohádkový" zámek Hluboká nad Vltavou zná snad každý. Ukážeme si, že jeho současná podoba není samozřejmým výsledkem přímočarého tvůrčího procesu, ale spíš důsledkem řady dílčích, často i protichůdných rozhodnutí vyvolávaných nezřídka vnějšími vlivy mimo kontrolu stavebníka Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu. Stranou zájmu nezůstane ani překvapivá, ale pro současný vzhled hlubockého zámku podstatná pernštejnská stopa v dějinách hlubockého zámku.
Přednáší Jan Ivanega

29. 3. 2022 v 18 hodin
Vynález zahradního města
Zahradní město je unikátní prostředek k řešení mnoha problémů industriální společnosti. Na přelomu 19. a 20. století představil koncepci zahradního města britský reformátor Ebenezer Howard. Motivován snahou zlepšit kvalitu života tehdejší i budoucí společnosti Howard navrhl zcela novou urbánní strukturu. V přednášce se dozvíte, jaké výhody a nevýhody zahradní město mělo, kde se zahradní města stavěla a jaký byl jejich osud v českých zemích.
Přednáší Vendula Hnídková

5. 4. 2022 v 18 hodin
Jan Kotěra – pedagog a architekt
Jan Kotěra patří k předním tvůrcům české moderní architektury, kterou ale stejně významně ovlivnila také jeho pedagogická činnost. Přednáška proto umělce nepředstaví nejen jako talentovaného architekta, ale také pedagoga působícího jak na Uměleckoprůmyslové škole, tak Akademii výtvarných umění. Kotěra svou činností ovlivnil hned několik generací projektantů, mezi které patřil Josef Gočár, Pavel Janák, Otakar Novotný nebo Ladislav Machoň. Přednáška představí jeho nejvýraznější realizace v Hradci Králové, středních a východních Čechách.
Přednáší Jakub Potůček

12. 4. 2022 od 18 hodin
Art nouveau ve východních Čechách
Poslední univerzální umělecký styl sice vznikl v 19. století, ale v českém prostředí výrazněji zakořenil až po roce 1900. Francouzský Art nouveau, německý Jugendstil či v našich končinách sloh označovaný jako secese, se ve východočeském regionu objevil jak díky pražským dekorativním architektům (Antonín Balšánek, Matěj Blecha, Josef Fanta), tak na základě projekční činnosti místních regionálních tvůrců (Vladimír Fultner, Václav Mandys, Jaroslav Kohoutek). Přednáška představí architektonicky nejzajímavější secesní realizace ve východních Čechách s důrazem na stavební památky v krajských městech Hradci Králové a Pardubicích.
Přednáší Matěj Bekera

19. 4. 2022 od 18 hodin
Rodina Schmoranzů a jejich vliv na tvář východních Čech
Přednáška se zaměří na život a dílo Františka Schmoranze st. (1814–1902), který v 19. století výrazně proměnil tvář celých východních Čech. Mezi jeho nejznámější počiny patří přestavba chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, záchrana Zelené brány v Pardubicích či přestavba množství chrudimských kostelů včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie na Resslově náměstí. Přednáška se však neomezí pouze na postavu Františka Schmoranze st., ale i dalších členů rodiny, mezi nimiž najdeme další významné architekty, dekoratéry i umělce.
Přednáší Tomáš Kořínek

21. 4. 2022 od 18 hodin, výjimečně ve čtvrtek
Desakralizace sokoloven
U architektury českých sokoloven se v letech 1863–1939 neproměňovaly pouze styly, nýbrž i jejich základní pojetí. Některé starší sokolovny se nápadně podobají kostelům, čili sakrálním stavbám, zatímco u mladších z doby první republiky se někdy zřetelně prosadil tovární vzhled. Přednáška tuto proměnu předvede na výrazných ukázkách. Zaměří se však i na otázku, zdali své tělocvičny nepřirovnávali ke kostelům a pak i továrnám sokolští funkcionáři a novináři. Závěr přednášky se bude věnovat některým sokolovnám z východních Čech.
Přednáší Rostislav Švácha