Archeologické přednášky – podzim 2020

30. 9. 2020 od 18 h, přednáškový sál
Co se píše v naší kostře
Přednáška seznámí posluchače se základními antropologickými metodami, které se používají při hodnocení kosterního materiálu z archeologických výzkumů. Od vlastní exkavace, přes dokumentaci, mytí, laboratorní zpracování až po interpretaci získaných výsledků. Na konkrétních výsledcích z výzkumu obchvatu Slatiňan si ukážeme, jak se určuje dožitý věk, pohlaví a jaké projevy onemocnění můžeme zkoumat. Dozvíme se, jak můžeme hodnotit životní styl a profesní zatížení jedince jen na základě studia jeho kostry. Na závěr přednášky si prohlédneme reálný kosterní materiál, ukážeme si různé deformace, zhojená zranění nebo nejmenší kosti lidského těla.
Přednáší Mgr. Marcela Horáková

Zrušeno – 7. 10. 2020 od 18 h, přednáškový sál
Využití digitálních metod při řešení otázek archeologie doby římské
Během doby římské (0 – 400 n. l.) se region středního Podunají (rámcově území Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska) stal hraniční zónou dvou zásadně odlišných světů. Na jedné straně to byla Římské říše, která zejména vzhledem ke své technologické, ekonomické a vojenské úrovni představovala supervelmoc tehdejšího světa. Na straně druhé to byl svět germánských kmenů, které žily v relativně jednoduchém uspořádání na sídlištích venkovského typu s jednoduchými prostředky obživy. Po většinu tohoto období byly jejich vztahy mírové, avšak několikrát vzájemné napětí přerostlo až v otevřené vojenské konflikty. Nejrozsáhlejším z nich byly tzv. markomanské války v 2. polovině 2. století n. l., kdy se za vlády císaře Marca Aurelia slavné římské legie dostaly hluboko na území germánských kmenů. Současný stav poznání na tomto území eviduje více než tři desítky opevnění římské armády a jejich geografický rozptyl a další indicie dokládají značný dopad vojenských operací na barbarském území.
Aplikace moderních metod výpočetní techniky podobně jako v jiných oborech během posledních dekád výrazně obohatily možnosti práce také s archeologickými prameny. Mezi tyto nástroje patří například tzv. geografické informační systémy, které umožňují nejen efektivně pracovat s prostorovými daty, které archeologie shromažďuje, ale také novým způsobem řešit otázky chování tehdejších populací a jejich využití krajiny. Dále jsou to různé druhy digitálních modelů, které umožňují simulovat různé předpoklady o fungování různých procesů (zajišťování obživy, pohyb v krajině apod.). Tyto metody našly uplatnění také při komplexním vědeckém přístupu k řadě otázek doby římské.
Přednáší Mgr. Marek Vlach, Ph.D.

Zrušeno - 14. 10. 2020 od 18 h, přednáškový sál
Geofyzika v archeologii
Archeogeofyzika je vědní disciplína, která umožňuje odkrývat archeologické objekty bez použití rýče. Takto získané informace sice nemají stejnou vypovídací hodnotu jako archeologický výzkum samotný, výhodou ale je, že se můžeme v krátkém čase dozvědět, co se nachází pod povrchem na rozsáhlých územích. Na přednášce budou posluchači jednak ve stručnosti seznámeni, jak takovýto výzkum probíhá, a na příkladu některých vybraných lokalit i seznámeni s nejnovějšími výsledky takových výzkumů na lokalitách z období raného středověku u nás a v zahraničí.
Přednáší Doc. Dr. phil. Peter Milo

Zrušeno - 21. 10. 2020 od 18 h, přednáškový sál
Lopata už nestačí – Archeologie a analytické metody
Doby, kdy archeolog vyrazil do terénu s těžkým náčiním, partou svalnatých dělníků, vykopal ze země více nebo méně fragmentární pozůstatky lidské činnosti a na jejich základě vytvářel příběhy a plnil muzea „obdivuhodnými“ a „záhadnými“ předměty, je skutečně dlouho, dlouho minulostí. Společně s moderní archeologií se vyvíjejí i analytické metody, které dokáží odhalit mnoho detailů ze života našich předků. Prožíváme nebývalý rozvoj těchto metod, které přinášejí revoluční zjištění, často radikálně měnící naše dosavadní znalosti. Dokážeme zjistit, odkud kdo přišel, jak byl starý, jakými nemocemi trpěl, jakou barvu měly jeho oči, s kým byl příbuzný, kdo byli jeho předkové, co jedl, ale také, jak se choval k přírodě, k ostatním a jak se z jeho chyb poučit. K tomu musí být uzpůsobený i archeologický výzkum od momentu, kdy archeolog a jeho tým stojí na místě výzkumu: Lopata už nestačí.
Cílem přednášky je na několika příkladech z celého archeologického světa vysvětlit, co současná archeologie dokáže a třeba i to, jak každý z nás, i nearcheolog, může být v tomto vzrušujícím a důležitém procesu užitečný.
Přednáší Mgr. Věra Klontza-Jaklová, Ph.D.