Sýkora lužní obývá zejména vlhčí jehličnaté lesy, případně břehové porosty listnáčů ve vyšších nadmořských výškách. Od velmi podobné sýkory babky, která má raději listnaté lesy a břehové porosty v nížinách, ji odlišíme podle matně černé nelesklé čepičky, která na zadní straně krku přechází téměř na hřbet. Také černá skvrna na bradě má u sýkory lužní větší rozsah. V křídle je více či méně nápadné světlé podélné pole. Manželské svazky se u sýkory lužní ani na podzim nepřerušují, takže páry spolu přetrvávají přes celou zimu až do jara, kdy si oba ptáci začnou sami vysekávat ve vhodném ztrouchnivělém kmenu či pahýlu budoucí hnízdní dutinu.
Rubrika Právě kvete, leze, létá je výběr zajímavých fotografií od pracovníků přírodovědného oddělení VČM, a snímků, které nám zasíláte do muzea.
Vyfotili jste v přírodě něco zajímavého nebo chcete určit živočicha nebo rostlinu?
Zašlete nám svůj snímek na e-mail dolansky@vcm.cz
