Historie pardubického zámku

Počátky panského sídla v místech dnešního zámku lze podle archeologických nálezů datovat do konce 13. stol. Vodní hrad byl přestavován ve 14. stol. za pánů z Pardubic, ale z jeho podoby lze vystopovat jen neúplné fragmenty. K další přestavbě došlo krátce po husitských válkách, kdy byl hrad obehnán novou kamennou hradbou s nárožními věžicemi (obr.) a se střílnami pro ruční palné zbraně a patrně i děla. Willenbergova kresba Pardubic z r. 1602 (obr.).

V roce 1490 koupil rozlehlé kunětickohorské a rok poté i pardubické panství moravský velmož Vilém z Pernštejna, který se tehdy stal jednou z předních osobností na dvoře Vladislava Jagellonského. Za centrum moderně budovaného velkostatku Vilém zvolil do té doby málo rozvinuté Pardubice a záhy je přetvořil na českou rezidenci rodu, která Pernštejny reprezentovala a zároveň vyhovovala ekonomickým nárokům jejich aristokratického dvora. Vilém také přestavěl celý areál původního hradu na palác s čtyřkřídlou dispozicí, který již vyhovoval nárokům postupně pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami nechal Vilém vybudovat mohutné opevnění (obr.) . Vznikl tak přechodný typ mezi hradem a zámkem. Tento typ objektu vybudovaný na tak rozlehlém areálu a v takovém stupni dochování onoho urbanistického řešení nemá ve střední Evropě obdobu.

Fortifikační systém pardubického zámku představuje vrchol pozdně gotické opevňovací techniky. Tvoří jej mohutný hliněný val (obr.) s nárožními rondely, na němž se dalo umístit těžké dělostřelectvo. Na úpatí jej chránila hradba se střílnami pro střelce z ručních palných zbraní. Před hradbou se nacházel široký příkop, který se mohl v případě nebezpečí zavodnit. Barbakán (tzv. Příhrádek) (obr.) přiléhal k městu a se zámkem jej spojoval dlouhý původně dřevěný most (dnešní hráz s kamenným mostkem vznikla až v roce 1805).

Po Vilémovi z Pernštejna (†1521) pokračovali v úpravách zámku (obr.) jeho synové Vojtěch (†1534) a Jan (†1548). Z této doby se dochovaly kromě celkové dispozice zámeckého areálu a řady architektonických prvků především zbytky raně renesančních nástěnných maleb. Pozoruhodná je výzdoba rytířských sálů, patřící k nejstarším dochovaným renesančním nástěnným malbám v Čechách. Velmi hodnotné jsou také dva dochované malované raně renesanční kazetové stropy a vstupní zámecký portál (obr.) (vytesán z větší části 1529, osazen 1541,) jeho detail (obr.)  a detail desky nad vchodem (obr.). K němu vede z nádvoří kamenný most (obr.) s reliéfní výzdobou z r. 1543 (detail) (obr.).

V r. 1560 prodali Pernštejnové Pardubice králi a z panství se stalo královské komorní panství. Zámek přestal být panskou rezidencí. Sídlila tu správa velkostatku a panovníci sem zavítali jen vzácně. Poslední rozsáhlejší přestavbu zámku řídil v letech 1574 - 1579 Oldřicha Aostali de Sala. Palác tehdy dostal mj. sgrafitovou výzdobu fasád, byl upraven štít nad vstupním rizalitem a přistavěno schodiště do severního křídla. Barokní úpravy, které tu vedl v letech 1723 - 1726 F. M. Kaňka, se již nijak zásadně do dispozice zámku nepromítly.

Za komorního panství zámek podléhal stále více komerčním zájmům velkostatku. V 17. stol. tu byl zřízen pivovar, v 18. stol. sklad textilní manufaktury, byty vysloužilých důstojníků atd. Původní výbava a výzdoba interiérů zanikla. Po polovině 19. stol. zámek přešel do privátních rukou. Roku 1920 jej koupil v pozemkové reformě pardubický muzejní spolek. Muzejní spolek měl v zámku pronajatu část prostor již od r. 1892. Nyní, když se stal majitelem celého objektu, začal s odkryvem a restaurováním zbytků původní výzdoby. V r. 1953 přešel zámek do vlastnictví státu. Obnova objektu se zastavila, zanedbávala se i údržba a zámek začal chátrat, až se na konci 70. let propadaly stropy ve druhém patře paláce. Teprve poté zahájená generální rekonstrukce zámecké budovy postupovala jen pomalu a dál chátrající a pro veřejnost uzavřený zámek se vytrácel z povědomí. Obnovu objektu se podařilo urychlit až od r. 1994 a to natolik, že od konce r. 1997 mohl být znovu po bezmála dvaceti letech postupně zpřístupňován veřejnosti.

Od r. 2001 je zámek majetkem Pardubického kraje; tzv. Příhrádek zůstává v majetku státu. Uživatelem zámku je nadále Východočeské muzeum v Pardubicích. V jedné z bývalých hospodářských budov (čp. 3) má depozitáře a část výstavních prostor Východočeská galerie v Pardubicích. Její sídlo je v domě U Jonáše (čp. 51) na Pernštýnském náměstí. Na tzv. Příhrádku sídlí pardubické územní odborné pracoviště Národního památkové ústavu, které má některé pracovny i v bráně zámeckého areálu (budova čp. 4).

Přehled majitelů zámku (hradu)

někdy před r. 1318 až kolem r. 1325 (nejpozději 1332)	páni z Dubé: Půta z Dubé a z Frydlantu, jeho synové Hynek, Hajman, Crha a Václav
kolem r. 1325 (určitě před r.1332) až 1390	páni z Pardubic: Arnošt z Hostýně (†1341), jeho synové Arnošt, arcibiskup pražský (†364); Bohuš, probošt litoměřické kapituly (†1358); Smil z Pardubic (†po 1358); Vilém z Pardubic a Rychmburka (†asi 1390) se synem Smilem Flaškou z Pardubic (†1402)
1390 – 1405	Hanuš z Milheimu (†1405)
1405 až do doby někdy před r. 1420	neznámý majitel
před 1420 až asi 1428	Viktorin Boček z Kunštátu a Poděbrad (†1427) a jeho syn Jiří z Poděbrad (nar. 1420), později český král
asi 1428 až asi 1437	Hynek Hlaváč z Ronova a Mitrova
asi 1437 – 1438	Diviš Bořek z Miletínka (†1438)
1438 – 1491	Vaněk Mrzák z Miletínka (†asi 1460), bratr Diviše Bořka, a Vaňkovi synové Diviš (†1462) a Jiřík Pardubský (†před 1519)
1491 – 1560	páni z Pernštejna: Vilém z Pernštejna (†1521), jeho synové Vojtěch (†1534) a po něm Jan (†1548). Následovali Janovi synové Vojtěch, Vratislav a Jaroslav a z nich po majetkovém vyrovnání Jaroslav z Pernštejna (†1560)
1560 – 1863	králové čeští: panství a zámek občas v zástavě, zejména od r. 1855 – 1863 zastaven Priv. rakouské bance ve Vídni
1863 - 1881	Privilegovaný rakouský berní ústav s Leopoldem ryt. Lamlem
1881 - 1920	baron Richard Drasche von Wartinberg a dědicové
1920 - 1953	Musejní spolek v Pardubicích
1953 - 1993	majetek státu – právo hospodaření památkový ústav v Pardubicích (s různou změnou názvu při reorganizacích)
1994 - 2001	majetek státu – právo hospodaření Východočeské muzeum v Pardubicích
2001 - dosud	Pardubický kraj – výkon správy a užívání Východočeské muzeum v Pardubicích

PhDr. František Šebek