Sbírky muzea

Sbírka archeologická

Základ archeologické sbírky byl položen na konci 19. století Václavem Divišem Čisteckým, průkopníkem východočeské archeologie, který systematicky shromažďoval archeologické nálezy z Pardubic a jejich okolí. Vzhledem k charakteru zdejšího pravěkého osídlení tvoří drtivou většinu těchto nálezů artefakty kultury popelnicových polí zejména z lokalit jím objevených, (Dražkovice, Trnová, Ředice, Rosice nad Labem a Pardubice – Přerovsko). Z dalších archeologických nadšenců pardubickou sbírku rozšířil také Václav Košťál svými výzkumy rozsáhlého pohřebiště v Kuněticích. V r.1926 zkoumal eponymní lokalitu v Platěnicích pro Archeologický ústav v Praze Jaroslav Böhm a v témž roce vypracoval katalog nálezů. Ve 30. letech 20. století byly prováděny výzkumy Pardubického muzejního spolku v Kuněticích a v průběhu 2. světové války probíhaly pouze menší výzkumné akce, které prováděl Walter Lung. Největší část archeologické sbírky byla pro muzeum získána v 50. letech, kdy Archeologický ústav v Praze uskutečnil poměrně velké archeologické výzkumy na mnoha významných lokalitách (Opatovice nad Labem, Lukovna, Blato, Pardubice – Hůrka, Trnová a Dražkovice). Autorem těchto výzkumů byl Jan Rataj a zejména Vít Vokolek, s jehož jménem je spjat vývoj archeologického bádání ve východočeském regionu až do dneška. V současné době je sbírka spravována a dále rozšiřována Archeologickým oddělením VČM. Archeologické oddělení vyvíjí samostatnou výzkumnou činnost, při níž získává archeologické nálezy prostřednictvím vlastních archeologických výzkumů a také spolupracuje s archeology amatéry, kteří rozšiřují archeologickou sbírku prostřednictvím nedestruktivních metod archeologického průzkumu.

(Sbírku spravují: Mgr. Miroslava Cejpová, Mgr. Radko Sedláček, Mgr. Jan Jílek)

Nahoru   ↑↑

Přírodovědné sbírky

Sbírka obratlovců

Zoologické sbírky patří mezi vůbec nejstarší fondy Východočeského muzea. Hned po vzniku muzea byla 30. června 1881 za 3000 zlatých zakoupena kolekce vycpanin ptáků od významného preparátora a znalce přírody Pardubicka prof. MUDr. Hromádky. Tato kolekce čítající 1400 kusů tvoří základ sbírky obratlovců a od 20. let 20. století je průběžně doplňována. K významnějšímu rozšiřování této sbírky dochází v 40. až 60. letech 20. století zejména díky pardubickému preparátoru Františku Kotkovi. Významný nárůst počtu obratlovců však představoval také nákup sbírky preparátorů Ptáčka z Litomyšle a Steigerwalda z Chotěboře, sbírky ptačích vajec Františka Obhlídala a formalínových válců ryb Jiřího Kuřátka na konci 20. století. K nejcennějším bezesporu patří dvojice vyhynulých holubů stěhovavých z poloviny 19. století a také třetí nejpočetnější kolekce dravců v rámci ČR. Sbírka je uložena v depozitáři ve věži Zámku. Není sice pro veřejnost zpřístupněna, ovšem badatelům z řad laické i odborné veřejnosti je depozitář po předchozí domluvě přístupný.

(Sbírku spravuje RNDr. Vladimír Lemberk)

Nahoru   ↑↑

Sbírka bezobratlých

Tato sbírka je nově budována od roku 1998. Původní fondy byly kromě lastur a ulit měkkýšů v minulosti kompletně převedeny do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Základ dnešní sbírky hmyzu tvoří kolekce z pozůstalosti po J. Macourkovi, zakoupená v roce 2000. Dále byla zakoupena sbírka převážně tropických brouků z pozůstalosti po J. Kopeckém a srovnávací sbírka brouků čeledi Dermestidae České a Slovenské republiky od V. Kalíka. Soustavně je novými sběry vytvářena dokladová sbírka pavouků. Výběrově je doplňována sbírka hmyzu i ostatních skupin bezobratlých. V současnosti sbírka čítá přes 12000 položek.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Dolanský)

Nahoru   ↑↑

Sbírka botanická

Sbírka je budována od roku 1927, jejím základem se stal herbář učitele Emanuela Kalenského. Sbírka však obsahuje i řadu starších nálezů (z první poloviny 19. století), které se do ní dostaly nákupy nebo dary soukromých herbářů. Fond zahrnuje zejména položky z východních Čech a sběry z ostatních regionů České republiky. V menší míře jsou zastoupeny evropské státy ,výjimečně ostatní svět. Jména hlavních sběratelů: E.Binder, A.J.Corda, J.Čeněk, F.Černohous, E.Froněk, V.Faltys, J.Hadač, E.Hadač, R.Hasslinger, V.Horák, M.Hostička, F.Hrobař, E.Kalenský, A.Kobrle, K.Krčan, J.K.Košťál, M.Kroulík, H.Nováková, F.M.Opiz, L.Palek, F.Procházka, J.Reitmayer, K.Tocl, R.Traxler, J.Tušla, V.Vágenknecht. V současnosti sbírka obsahuje 113 000 položek cévnatých rostlin (nejrozsáhlejší částí je kolekce rodu Rubus sběratele L.Palka), 1000 hub (Deuteromycetes, Myxomycetes, Phragmobasidiomycetes), 2900 lišejníků, 1700 játrovek, 8000 mechů. Sbírka je přístupna badatelům. Vyžádané položky jsou zasílány poštou, po domluvě je možná osobní návštěva .

(Sbírku spravuje Mgr. Lenka Šafářová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka paleontologie (čtvrtohorní kosti)

Nepříliš rozsáhlá sbírka, čítající 316 kusů, obsahuje kosterní zbytky větších zvířat z mladších i starších čtvrtohor, většinou z okolí Pardubic. K nejvzácnějším patří paroží soba, losa, jelena, lebky koní a praturů nebo kly se stoličkami mamuta.

(Sbírku spravuje RNDr. Vladimír Lemberk)

Nahoru   ↑↑

Sbírka nerostů a hornin

Sbírka je nově budována od r. 2003, neboť původní sbírkový fond byl v minulosti převeden do MVČ v Hradci Králové. Do sbírky jsou v současné době shromažďovány především doklady geologické pestrosti severovýchodní části českého masívu. Unikátní je soubor nerostů a hornin z polymetalického ložiska Křižanovice v Železných horách, včetně ukázek ojedinělé alofánové výzdoby parakrasové dutiny ve střední části ložiska. Kolekce, čítající nyní asi 1500 položek, není dosud přístupná, ale její nejzajímavější část byla, spolu s kameny zapůjčenými, vystavena od 6. února do 16. května 2003 pod názvem „Svět pod námi“ ve výstavním sále VČM.

(Sbírku spravuje Ing. Jiří Šura)

Nahoru   ↑↑

Sbírka skla

Sbírka skla je nejucelenějším souborem z uměleckoprůmyslových sbírek VČM. Základ dnešní sbírky tvořilo na konci 50. let 20. století cca 700 exponátů ze sbírek muzejního spolku. Jednalo se o kolekce řezaného skla a malovaného skla 18. století či broušené, ryté i hutnicky tvarované skleněné předměty z barevných sklovin z 19. století. Sbírka se tehdy rozsahem ani kvalitou nevymykala obvyklé podobě příležitostně rozšiřovaných muzejních kolekcí v regionálních institucích. Od počátku 60. let však začala být systematicky budována do nové podoby ve smyslu doplnění chybějících ukázek historické sklářské produkce, ale především progresivním rozšířením zájmu i na moderní sklářskou tvorbu 20. století, autorský design a umělecké sklo v podobě plastik a objektů. Současnou sbírky tak tvoří dva rozsáhlé soubory: historické sklo od počátku 17. do první poloviny 20. století a kolekce ateliérové sklářské tvorby 20. století. Celkový počet exponátů vzrostl na více než 4800 kusů.

Kolekce historického skla čítá dnes více než 3500 exponátů a podává souvislý obraz vývoje podob českého skla od 18. století. Ojedinělým nejstarším exponátem je rytá vítací číše z roku 1611 a fragmenty renesančních pohárů. Ucelené soubory tvoří barokní řezané a dvojstěnné sklo a také malované kostní sklo konce 18. století. V průběhu let bylo výrazně rozšířeno zastoupení efektních ukázek broušených křišťálových a barevných skel z první poloviny 19. století i spektrum ukázek skleněných výrobků, jejichž podobu ovlivnila obliba historizujících slohů od 50. let 19. století. Do sbírky byl získán soubor elegantních secesních skel z produkce legendární sklárny Loetz v Klášterském Mlýně, jsou zastoupena i broušená skla první třetiny 20. století. Výrazným činem bylo zakoupení rozsáhlé soukromé sbírky, zaměřené na produkci všech druhů skleněných výrobků z oblasti Horácka na Českomoravské vysočině. Současná kolekce historického skla je stále rozšiřována, se zájmem zkvalitnit zastoupení předmětů ze stylových období art deco a funkcionalismu 30. let 20. století

Soubor ateliérového skla a designu zahrnuje na 1270 inventárních čísel jednotlivých prací i souborů. Jsou zde zastoupeny exponáty od 20. let 20. století až do současnosti – od návrhů designu užitkových předmětů, dekorativních předmětů až po exponáty, mající charakter jedinečného uměleckého díla. Jedná se o práce více než 140 českých umělců – sklářů. Nasměrování akvizičního zájmu i mimo oblast historického skla, na tvorbu umělců - sklářů druhé třetiny 20. století a především na nově se uplatňující fenomén originální autorské tvorby ze skla, proběhlo již na počátku 60. let. Včasnost této orientace má zásluhu na tom, že jsou ve sbírce zastoupeny četné kvalitní autorské práce z 20. - 40. let, které představují základy pozdějšího převratného posunu ve způsobech uplatnění skloviny v umělecké tvorbě. Formování nové estetiky sklářské práce zachycují autorská díla 50. - 60. let. Rozvíjelo se v nich dobové tvarosloví hutnicky tvarovaného skla, zcela nově začalo být chápáno pojetí rytých i malovaných dekorů. V 60. a 70. letech se podařilo uskutečnit řadu progresivních nákupů aktuálně vznikajících prací autorů nastupující generace, převážně absolventů ateliéru skla na pražské VŠ uměleckoprůmyslové. Jedná se o komorní plastiky a objekty. Významný celek představuje v tomto kontextu i kolekce hutnicky tvarovaného skla, které vznikalo dle autorských návrhů ve sklárně ve Škrdlovicích. Od konce 80. let byla akviziční činnost ve sbírce skla zcela přednostně zaměřena na získávání významných autorských originálů předních českých autorů. Mnohdy se jedná o monumentální skleněné plastiky a objekty rozměrných forem. Záměr zachytit ve sbírce obecné vývojové trendy i proměny osobních přístupů autorů - sklářů je stále programově rozvíjen. Do sbírky jsou doplňovány výrazné práce uměleckých osobností českého ateliérového skla všech generací – od nestorů tohoto uměleckého oboru až po práce nadějných mladých autorů. Sbírka ateliérového skla VČM patří rozsahem i kvalitou zastoupených děl k mezinárodně uznávaným kolekcím současného uměleckého skla, její prezentace ve stálé expozici je největší svého druhu v České republice.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Plastiky

Počátky vytváření této sbírky spadají do 80. let 19. století. Ve fondu více než 780 exponátů jsou nejpočetněji zastoupeny lidové a pololidové plastiky náboženského charakteru z 19. století. Nejvýznamnějšími exponáty je soubor barokních dřevořezeb. Mezi nimi vynikají rozměrné polychromované plastiky z období vrcholného baroku, postavy Boha Otce, lotrů po pravici a levici, andělů, sv.Floriána a sv. Jana Nepomuckého z dílny Ignáce Rohrbacha. Jako vysoce kvalitní práce byla tato díla zapůjčena již pro několik reprezentativních souborných výstav o českém baroku.

Sbírka obsahuje i práce Jakuba Teplého z konce 18. století několik zajímavých dřevořezeb anonymů z téže doby Významnou součástí sbírky je rozsáhlý betlém ze Svitav s figurami a stavbami, doplňovanými v rozmezí let kolem 1825 - 1940. Z novějších realizací je významná bronzová busta T.G.Masaryka od sochaře O. Španiela z roku 1929 - 30.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Obrazy a grafiky

Sbírka obrazů je souborem příležitostných akvizic se značným tématickým rozpětím a kvalitativní nevyrovnaností. Jsou zde zastoupeny náboženské obrazy, krajinomalby, žánrová zátiší, portrétní tvorba aj. Mezi nejvýznamnější exponáty patří plátno zobrazující Mariánské vidění Jana IV. z Dražic, erb města Pardubic a sv. Floriána s panoramatem Pardubic v pozadí z období vrcholného baroku. Zajímavý je soubor portrétních miniatur z 1.poloviny 19.století a ukázky krajinomalby z období raného romantismu. Soubor grafik a obrazů městského jádra od 2. pol. 19. do počátku 20. století přispívá k poznávání stavebního vývoje města . Historicky dokumentační význam má řada portrétů pardubických starostů a podobizny J.Pernera a J.Kašpara.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Sbírka kovů

Sbírka kovů je výraznou součástí uměleckořemeslných sbírek muzea. Tvoří ji více než 900 exponátů, převážně z cínu, ale zastoupeny jsou i výrobky z mědi, stříbra, mosazi i jiných slitin. Jejím základem jsou exponáty získané bývalým muzejním spolkem z darů a nahodilých nákupů. Nejcennějším souborem jsou cínové předměty užitkového charakteru, předměty denní potřeby, cechovní, dekorativní i liturgické, převážně z 2.poloviny 18. a z 19. století. Jsou zde však i tepané holby a talíře ze 17. století. Zajímavou ukázkou práce ve stříbře je například pohár typu tzv. ananasových pohárů, práce z 1.poloviny 17. století. Ostatní předměty ze stříbra jsou zejména vídeňské práce užitkového a dekorativního charakteru. Do sbírky je zařazena i malá série předmětů z bronzu a umělecké litiny a rozmanitá řada měděného nádobí a náčiní, které je pravidelně využíváno výstavně pro vytvoření atmosféry staročeské kuchyně.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Sbírka keramiky a porcelánu

Ve sbírce je zařazeno více než 1300 ukázek prací z porcelánu, kameniny či dalších speciálních keramických materiálů. Obsahuje předměty, dokládající dobovou užitkovou a dekorativní produkci od 2. poloviny 18. století. Převážně se jedná o nápojové soubory, talíře a mísy,džbány, konvičky a samostatné šálky s podšálky, figurky a plastickými kompozicemi zdobené kalamáře, dózy a svícny.Jsou zde zastoupeny i novější autorské designové práce užitkové keramiky ze 70. let 20. století V posledních letech jsou do kolekce doplňovány užitkové i dekorativní práce odrážející charakteristický stylotvorný design 2.poloviny 20. století a pozornost se soustředila i na výrazné designové práce současných autorů.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Sbírka nábytku

Ve sbírce nábytku je zastoupeno na 340 exponátů. Začala se rozvíjet již na konci 19. století zastoupením převážně měšťanského a lidového nábytku konce 18. a 19. století, ale postupně byly získány i starší skvostné nábytkové kusy jako například pozdně renesanční řezané arkádové truhly. Sbírka byla v 2. polovině 20. století rozšiřována příležitostně o dobově příznačný nábytek převážně z 19. století. Zcela výjimečnou akvizicí byla ukázka pozdně renesanční nábytkové tvorby - skříň s figurálními řezbami a chebskou intarzií z 1.poloviny 17. století, která by byla chloubou kteréhokoliv evropského muzea. Cenný je i komplet obývacího pokoje vyrobená dle návrhu architekta Jana Kotěry z roku 1911.

V posledních letech se akvizice soustředí na získání stylově příznačného nábytku období první i druhé poloviny 20. století ve snaze spolu s doplňky dokumentovat design, kulturu bydlení i proměny životního stylu naší doby.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Sbírka hodin

Sbírka hodin obsahuje na 210 ukázek různých dobových variant hodin a časoměrných zařízení. Zastoupené předměty netvoří vývojovou řadu, ale jsou zde zastoupeny některé velmi kvalitní ukázky tvarově zajímavých hodin z 18. a 19. století. Jedná se převážně o interiérové kolečkové hodiny - stolní terčové a několik skříňkových hodin s bohatou řezbou a zlacením. Významné pro doklad místní výroby jsou především řezané a zlacené hodiny pardubického hodináře F.Bielauschka. Velký rozsah zastoupení má řada výrazně tvarovaných a zdobených prací klasicisních, empírových a biedermayerských hodin, ale početně bohatá je i skupina lidových závěsných hodin z konce 18. a počátku 19.století, některé s kovovými i skleněnými zvonky. Ve sbírce nechybějí ani hodiny sluneční a přesýpací. V současnosti jsou do této sbírky, podobně jako i do ostatních uměleckoprůmyslových kolekcí, doplňovány ukázky proměnných podob designu hodin z první i druhé poloviny 20. století.

(Sbírku spravuje Mgr. Ivo Křen)

Nahoru   ↑↑

Sbírka zbraní

Sbírka zbraní a militárií patří svým rozsahem (2553 inv. čís.) k nejvýznamnějším sbírkám tohoto materiálu v ČR. Její nejcennější součástí je bezpochyby soubor civilních (loveckých a sportovních) zbraní převážně evropského původu, z větší části bohatě zdobených. Dokumentuje vývoj těchto kategorií zbraní se zaměřením na prostor střední Evropy. Většina zbraní z tohoto souboru je signována svými výrobci nebo prodejci, z nichž mnozí patřili ke špičce evropského nebo českého puškařství.

Zvláštní pozornosti v této části sbírky zasluhují zbraně českých a moravských puškařů. K unikátům mezi civilními zbraněmi nepochybně patří práce A.V. Lebedy z Prahy, C. Schillinga z Mehlis nebo zbraně z okruhu Františka Antonína hraběte Sporcka. Zastoupeny jsou však i zbraně k běžnému užívání včetně vzduchovek a zbraní pytláckých.

Bohatá je též kolekce vojenských (služebních) zbraní. Palné služební zbraně pocházejí především ze střední a západní Evropy, ale dobře zastoupena je též oblast severní Ameriky. Dokumentují válečná střetnutí v evropském prostoru jednotlivými exponáty již od 13. století a vývojovými řadami od století 18. K většině vojenských palných zbraní disponuje muzeum příslušnými bodáky. Unikáty zde nepochybně jsou dva samopaly ZB47 a soubor zbraní z období přechodu od předovek k zadovkám.

Chladné služební zbraně jsou převážně středoevropského původu. Zastoupeny jsou zbraně rakouské, rakousko-uherské, německé, francouzské a československé z 18. - 20. století. Za zmínku stojí nepochybně též soubor mečů, pocházejících z archeologických nálezů a přepychový popravčí meč solingenského mečíře Petra Müncha. Součástí sbírky jsou i militária, tedy předměty, které sloužily vojákům a nebyly zbraněmi. Hodnotná je především sbírka přilb. Jsou zde však i další součásti ochranné zbroje, plynové masky, dělostřelecké nábojnice a pláště amerických leteckých pum z náletu na Pardubice 24.8.1944.

Díky darům občanů, především příslušníků ozbrojených složek, se v posledních letech slibně rozšiřuje sbírka uniforem a výstrojních součástek. Sbírka zcela jistě nemůže svými počty konkurovat sbírkám specializovaných vojenských nebo loveckých muzeí. Její význam je v její rozmanitosti a komplexnosti. Jednotlivé předměty ze sbírky lze po předchozí dohodě se správcem sbírky předložit k prezenčnímu studiu.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka vyznamenání

Tato rozsahem nevelká sbírka (321 inv. čísel) souvisí se sbírkou militárií, ale nejen s ní. Jejím základem se stala rakousko-uherská vyznamenání, která do muzea přišla po I. světové válce, kdy se jich bývalí vojáci zbavovali. K nim postupně přibývala vyznamenání legionářská, jichž je ve sbírce velké množství a po II. světové válce vyznamenání II. odboje. Jsou zde též vyznamenání německá, převážně z II. světové války. Zvláštní, ale v poslední době nejrychleji se rozvíjející částí sbírky jsou vyznamenání z nedávné doby komunistické totality.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka odznaků

Malé předměty často unikají pozornosti návštěvníků, ale to je škoda. Zvláště u našich odznaků. Tato sbírka vzniká teprve v posledních třiceti letech, ale soustřeďuje odznaky organizací, firem a institucí z druhé poloviny 19.a celého 20.století. Přibližně polovina z celkového počtu 2463 kusů pochází z území dnešního Pardubického kraje, zbytek jsou odznaky celostátního dosahu nebo odznaky z jiných regionů, které mají vztah k Pardubicku.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka tiskovin – plakátů

Tato sbírka patří k velkým a významným sbírkám našeho muzea. Nejstarší plakát v ní uložený pochází z bouřlivého roku 1848, nejmladší stále přibývají.

Neobyčejně cenné jsou plakáty, dokumentující kulturní a politický život regionu s důrazem na poslední desetiletí Rakouska-Uherska, na I. světovou válku, meziválečnou Československou republiku a II. světovou válku. Docenění postupně dochází také kolekce plakátů z let 1948-1989, která je stále více využívána badatelsky i výstavně.

Ve sbírce je uloženo přes 12 000 kusů plakátů, s nimiž se návštěvníci postupně seznamují v řadě tématických výstav.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka tiskovin - drobné tisky

Letáky, vstupenky, zajímavé výtisky novin, reklamní materiály, pozvánky ke kulturním akcím i demonstracím, volební lístky, úmrtní oznámení, firemní dopisní papíry, jídelní lístek nebo formulář s údaji o zatčeném, originální anonymní udání; to všechno a ještě mnohem více je obsaženo v této nenápadné, ale nesmírně zajímavé sbírce, z níž rádi doplňujeme naše výstavy a publikace. Sbírka má 1873 inventárních čísel.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka map a plánů

Mapy a plány v této sbírce pocházejí z 19. a 20.století, pouze výjimečmě jsou starší. Najdeme zde mapy turistické i vojenské, ale také ručně kreslené plánky náletu spojeneckých letadel na Pardubice. Sbírka je velmi různorodá, obsahuje mapy řady regionů z celé naší republiky, ale převažuje zaměření na Pardubicko. Má 708 inventárních čísel.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Německá okupace

Jedna z nejmenších a současně nejsmutnější sbírka našeho muzea obsahuje jen 48 předmětů, které mají vztah k německé okupaci, koncentračním táborům a především k událostem v Pardubicích v době heydrichidády.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Školství - učební pomůcky

U zrodu našeho muzea stáli mimo jiné páni učitelé. Shromažďovaly se zde proto i předměty, dokumentující vývoj školství. Kromě sbírky učebnic, která je součástí sbírkového fondu naší knihovny, vznikla i sbírka učebních pomůcek. Najdeme zde velký počet nástěnných map, tabulek pro výuku čtení a psaní, nádherné krasopisy žáků pardubické reálky, břidlicové tabulky, ručně psané početnice, písanky, penály a samozřejmě i školní brašny. Sbírka má 640 inventárních čísel. Že jde o sbírku velice atraktivní, dokládá zájem veřejnosti o nedávnou výstavu s touto tématikou.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Uniformy – socialismus

V 70.a 80.letech 20.století bylo muzeu nařízeno podrobně dokumentovat budování socialismu na Pardubicku. Jedním z výsledků této činnosti byla dnes velice zajímavá a k četným zápůjčkám do jiných muzeí využívaná sbírka služebních a podnikových uniforem i pracovních oděvů z této doby. Máme proto kompletního příslušníka SNB s několika druhy obušků, milicionáře, pionýra, ale také řidiče ČSAD, železničáře... Sbírka má dnes 160 inventárních čísel.

(Sbírku spravuje Mgr. Jan Tetřev)

Nahoru   ↑↑

Numismatická sbírka

Sbírka náleží mezi několik nejrozsáhlejších veřejných sbírek mincí v ČR. Její tradice sahá do sklonku 19. století, kdy Muzejní spolek v Pardubicích do svých sbírek získával také numismatický materiál, čítající okolo 1000 exemplářů. Muzejní sbírka byla rychle rozšiřována, hlavně dary, většinou však nesystematicky. Zásadní změnu ve formování sbírky přinesl až přelom 19. a 20. století, kdy český numizmatik Bedřich Skrbek prodal svou sbírku muzejnímu spolku za symbolickou odhadní cenu. Teprve touto akvizicí získala muzejní sbírka mincí základ své dnešní vypovídající hodnoty, v pozdějších letech systematicky dále rozšiřované. Pevnou strukturu jasně profilované sbírky středověkých a raně novověkých českých ražeb získala muzejní kolekce mincí a medailí do poloviny dvacátých let, kdy byl zpracován její podrobný dvoudílný katalog (1925-1926). Sbírka mincí byla veřejnosti presentována v rámci prohlídkové trasy muzejními expozicemi, zřízenými na pardubickém zámku, ale neměla náležitý systém. Z expozice byly mince staženy v době německé okupace, neboť výbor muzejního spolku se obával, že o tyto sbírkové předměty by mohla mít zájem okupační správa jako o rezervoár drahého kovu. Většina numismatické sbírky byla proto během války ukryta na blíže neznámém místě v zámeckých sklepeních, nejcennější soubor vzácných zlatých mincí byl zazděn v levé nice pozdně gotického arkýře tzv. Vojtěchova sálu v prvním patře zámku. V průběhu 60. let se pardubická muzejní sbírka rozrostla o několik početných, ale vnitřně naprosto heterogenních souborů. Na vývoj sbírky mělo mnohem větší vliv systematické shromažďování nálezů mincí z regionu působnosti muzea a také budování sbírky regionálních medailí. Samostatná numismatická expozice (instalována v r. 1957) byla v roce 1967 nahrazena výběrovou kolekcí pro stálou expozici "Feudalismus", připravena L. Česenkem. Vystavené originály mincí se však bohužel staly objektem rozsáhlé krádeže v roce 1970. Zloději tehdy z výše zmíněné stálé expozice odcizili několik desítek vzácných muzejních exponátů mincí a medailí tolarové doby z 16. - 18. století. Pachatele se však naštěstí brzy podařilo vypátrat a až na ojedinělé exempláře byla většina ukradených předmětů vrácena do muzejních sbírek. Ve druhé polovině 70. let z důvodu dlouhodobě odkládané rekonstrukce došlo ke zhroucení stropů zámeckých sálů a musela být vyklizena jak stávající expozice, tak i numismatický depozitář. Systematické výstavy vybraných kolekcí numizmatické sbírky bylo možné realizovat až od 90. let, kdy byl rekonstruován výstavní sál na velkém zámeckém nádvoří. Byl zřízen i nový stálý depozitář sbírky mincí, a tak mohla být tato sbírka koncem 90. let presentována veřejnosti v rámci několika expozičních projektů: České mincovnictví Rudolfa II. (1997); Z pokladů pardubického muzea (1997-98); Co sbírá muzeum (1999); České početní peníze a žetony v ranném novověku (2202). S rychle pokračující rekonstrukcí zámku také vyvstala otázka náplně výstavních prostor a budoucí numizmatické expozice. Ta nese název „Peníze v Čechách 1520 - 1“. Veřejnosti je přístupná od prosince 2003 denně mimo pondělí.

(Sbírku spravuje Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.)

Nahoru   ↑↑

Slavín

Tato sbírka zahrnuje materiály převážně písemného charakteru týkající se významných osobností narozených nebo působících na Pardubicku. Sbírku založil ve 40. letech Otokar Pospíšil, člen musejního spolku a učitel na odpočinku. Nyní se v ní nachází více jak 11000 složek, které obsahují zajímavé informace o umělcích, vědcích, sportovcích, veřejných činitelích a dalších osobnostech majících vztah k pardubickému regionu. Její součástí jsou i rozsáhlé osobní pozůstalosti.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Rukopisy

Sbírka rukopisů náleží k nejstarším sbírkám muzea. Její počátek spadá do 80. let 19. století, do doby vzniku Musejního spolku. Její součástí jsou staré rukopisy z období 16. - 18. století, ale i rukopisy mladšího charakteru. Podstatnou část tvoří rovněž rukopisné písemné pozůstalosti některých významných pardubických osobností. K nejzajímavějším předmětům patří iluminované notované rorátníky z 16. a 17. století vzniklé z činnosti dašického a sezemického literátského bratrstva, Devotyho opis Loutny české z 2. poloviny 17. století, nebo Lékařský rukopis z první třetiny 17. století obsahující mj. překlad raného lékařství Sallicettova.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka sportu

Sbírka sportu patří početně k menším sbírkám Východočeského muzea v Pardubicích, čítá přibližně 400 předmětů. Jako samostatný celek vznikla v době poměrně nedávné - na přelomu 70. a 80. let 20. století. Obsahuje sportovní náčiní, pomůcky, oblečení, různé ceny a trofeje, prapory ale i bohatou písemnou a obrazovou dokumentaci sportovních odvětví v ní zastoupených. Podstatnou část sbírky tvoří předměty dokumentující sporty, díky kterým Pardubice vstoupily do povědomí domácí i světové sportovní veřejnosti: jezdectví (Velká pardubická steeplechase), motorismus (Zlatá přilba), letectví (ing. Jan Kašpar) a tenis (Pardubické juniorky). Z dalších oborů je zde dílčími předměty zastoupena organizovaná tělovýchova, turistika, bruslení, lyžování, hokej a další. K nejzajímavějším exponátům patří jízdní kola z přelomu století, včetně tzv. „kohoutovek“, motocykl zn. Grizzly, výrobek pardubické firmy Matyáš a Polák, zlatá přilba Jana Lucáka, vítěze XII. ročníku Zlaté přilby, Špinkův motocykl pro ploché dráhy zn. ESO, dresy vítězů některých ročníků Velké pardubické steeplechase, vrtule a část motoru z letadla ing. Jana Kašpara nebo kompletní cvičební úbory Spartakiád z let 1980 a 1985 a další.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Technická sbírka

Sbírka je složena z několika samostatných skupin sbírkových předmětů. Nejzajímavější a nejrozsáhlejší z nich jsou skupiny radiopřijímačů, televizorů, hracích strojů a gramofonů, cedulí a vývěsních štítů aj. Nacházejí se zde přístroje různých výrobních značek i stáří, hojně jsou zde zastoupeny výrobky bývalého podniku Tesla. K zajímavostem sbírky patří soubor obalů a ukázky výrobků pardubických průmyslových podniků Sbírka čítá přibližně 500 evidenčních čísel, její součástí je rovněž dokumentace, týkající se především zmíněných pardubických podniků.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Hudebniny

Sbírku tvoří hudebniny rukopisné i tištěné pocházející z několika oborů hudební činnosti: kantorské – hudebniny z kůrů kostelů v regionu, spolkové – hudebniny z činnosti pardubických pěveckých spolků Pernštýn, Ludmila, Suk a Lidové opery a hudebnin pocházejících z osobních pozůstalostí pardubických skladatelů, např. K. Moora nebo V. a J. Lautnerových. Velkou část tvoří klavírní výtahy nejznámějších českých i světových oper. Mezi nejzajímavější exempláře patří autografy Dominika Škroupa, otce Františka Škroupa, Jana Nepomuka Škroupa, Eduarda Nápravníka, Čeňka Holuba či Jindřicha Plavce.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Hudební nástroje

Sbírku tvoří hudební nástroje převážně evropského charakteru, v malém množství jsou zastoupeny rovněž nástroje exotické. Dle Sachs – Hornbostelovy systematiky ji lze rozčlenit do čtyř základních skupin (aerofony, chordofony, membranofony, idiofony). Většina nástrojů není funkčních z důvodů mírného poškození, nebo nekompletnosti. Přesto se zde nacházejí některé zajímavé exponáty, např. výrobky houslařů pardubického regionu nebo o trubky firmy V. F. Červeného z Hradce Králové.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Gramofonové desky a jiná média

Sbírka obsahuje hudební nosiče vydané převážně v České republice, v menší míře zastoupeny desky jiných zahraničních společností. Skládá se z větší části z gramofonových desek, malou část tvoří magnetofonové pásky. Jedná se především o desky s hudebními nahrávkami, především vážné hudby, ve velké míře je zastoupena hudba populární (taneční) i lidová hudba jiných národů (většinou národů socialistického bloku). V menší míře je zastoupeno mluvené slovo.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Modely

Sbírku tvoří modely různého charakteru, převážně plošné, znázorňující např. model sídliště v Polabinách, sídliště Dubina, koupaliště, zimní stadion, Opatovickou elektrárnu nebo modely pardubického závodiště. Její součástí jsou i modely trojrozměrné, např. Janákův model krematoria z r. 1926, model systému vzpěr střechy Zelené brány (stav k r. 1912) nebo instruktážní stříkačka pardubických hasičů z r. 1870. Samostatnou a kompletní skupinu tvoří modely zemědělských strojů. Její součástí jsou rovněž školní modely, které sloužily k výuce fyziky a chemie a technické modely pocházející ze Střední průmyslové školy v Pardubicích.

(Sbírku spravuje Mgr. Věra Doležalová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka odívání

Systematický rozvoj sbírky Odívání a doplňků ve VČM Pardubice započal v 60tých letech 20. století. Sbírka je zaměřena na dokumentaci oděvů, oděvních doplňků a bytového textilu z prostředí středních vrstev maloměsta od poloviny 19. století do současnosti. Nyní obsahuje téměř 4.000 sbírkových předmětů. Velmi početné a zajímavé jsou kolekce dámského secesního oděvu z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky.

(Sbírku spravuje PhDr. Ilona Klemšová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka potřeb do domácnosti

Sbírka potřeb do domácnosti čítá okolo 3.300 kusů sbírkových předmětů, zahrnuje z doby od poloviny minulého století až do současnosti. Vznikla v 60tých letech. Zahrnuje převážně náčiní, nářadí, nádobí na přípravu a uchovávání potravin, předměty pro domácí ženské a mužské rukodělné práce a další vybavení středostavovských domácností. Nejucelenější soubor pochází z 1. třetiny 20. století.

(Sbírku spravuje PhDr. Ilona Klemšová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka církevního textilu

Církevní textil je malou sbírkou, která čítá okolo 60 kusů. V současné době se nerozvíjí.

(Sbírku spravuje PhDr. Ilona Klemšová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka hraček

Sbírka hraček VČM Pardubice byla založena v polovině 70. let 20. stol. Soubor nyní tvoří 2 300 kusů hraček od konce 19. století po současnost. Obsahuje lidové hračky z Čech, zajímavý výběr z evropské hračkářské produkce od konce 19. století po meziválečné období a hračky autorské, z nichž pozornosti zasluhuje zejména kolekce dřevěných hraček Víta Gruse.

(Sbírku spravuje PhDr. Ilona Klemšová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka etnografie

Vznik etnografické sbírky můžeme datovat shodně se vznikem pardubického muzea. Předměty z lidového prostředí, chápané jako archaické, patřily mezi první akvizice tohoto ústavu. K výraznému rozšíření sbírky došlo v období zvýšeného sběratelského zájmu kolem Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895. Další profilace sbírky směřovala k dokumentování života malorolnické usedlosti na Pardubicku, řemesel spjatých se zemědělským prostředím a zvykosloví. Soubor nyní čítá na 2 500 kusů sbírkových předmětů.

(Sbírku spravuje PhDr. Hana Vincenciová)

Nahoru   ↑↑

Řemesla a živnosti

Sbírka řemesla a živnosti čítá řádově 1500 ks sbírkových předmětů. Vývoj sbírky započal ve 2. polovině 20. století. V její koncepci převládá důraz na akvizice celků z vybavení řemeslnických dílen, obchodů a dalších živností, činných hlavně v 1. polovině 20. století. Konkrétně jsou to nástroje z vybavení dílen truhláře, koláře, řezbáře, výrobce intarzií, kováře a podkováře, klempíře, sedláře, čalouníka, obuvníka, krejčího a švadleny, hodináře a tiskaře včetně ukázek polotovarů a finálních výrobků z jejich produkce. Dále je dokumentována živnost tesaře, pekaře, řezníka, cukráře, holiče a kadeřníka, povozníka, tzv. koloniálního obchodu a oděvního obchodu včetně mobiliáře, pracovních oděvů, obalů dobového zboží a způsobů reklamy. Výraznými celky jsou zámečnické výrobky ze 16. – 20. století a kované náhrobní kříže z 19. století. Nechybí solitéry z dalších oborů a cechovní památky.

(Sbírku spravuje PhDr. Hana Vincenciová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Orbis pictus

Sbírka pohlednic Orbis pictus čítá přes 300 tisíc kusů. Jedná se o bývalou soukromou sbírku paní Květy Veselé ze Svitav, k níž jsme přičlenili naši původní sbírku především regionálních místopisných pohlednic.

Sbírka Orbis pictus je v současnosti největší sbírkou pohlednic v České republice, registrovanou Klubem sběratelů kuriozit v Praze. Fond představuje jedinečný doklad vývoje pohlednic na území dnešní republiky od nejstarší emise korespondenčních lístků vydaných v Rakousko-Uhersku roku 1869 až po současnost.

Průřez touto sbírkou můžete v současné době spatřit ve stálé expozici vývoje pohlednic, která je umístněna ve dvou sklepních sálech severního křídla zámku. V této expozici je vystaveno více než tři tisíce kusů pohlednic. V prvním sále se seznámíte s počátky pohlednic a tzv. „zlatou érou“, ve druhém sále prezentujeme pohlednice od 20.let 20.století do současnosti.

Rozsáhlá sbírka je průběžně zpracovávána a doplňována. Je badatelsky přístupná a určité tematické celky bývají zapůjčovány na výstavy i do jiných muzeí České republiky. Jednou až dvakrát ročně pořádáme pro návštěvníky krátkodobé pohlednicové výstavy v přednáškovém sále našeho muzea.

(Sbírku spravuje Mgr. Martina Halířová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Fotoarchiv

Ve sbírce fotoarchivu se nachází více než 60 tisíc sbírkových předmětů, které jsou rozděleny do dalších podsbírek, jako jsou pozitivy, negativy, skleněné negativy, diapozitivy a fotoalba.

Fond má regionální charakter a dokumentuje město Pardubice a okolí od druhé poloviny 19.století do současnosti. Největší podíl tvoří místopisné a ateliérové fotografie, stranou nezůstávají ani pozitivy z nejrůznějších společenských a sportovních událostí (Velká pardubická a Zlatá přilba).

Zřejmě nejcennějším souborem jsou skleněné negativy a pozitivy, jejichž autorem je významný fotograf Josef Pírka, zajímavá je i fotodokumentace Velké pardubické od 70.let 19.století do 70.let 20.století, kterou muzeum získalo v rámci pozůstalosti M. Svobody.

Sbírka je badatelsky přístupná, veřejnosti často prezentovaná jako součást většiny výstav. Do budoucna plánujeme samostatné tematické výstavy fotografií. Stále se rozrůstající fond se nachází v novém klimatizovaném depozitáři.

(Sbírku spravuje Mgr. Renáta Tetřevová)

Nahoru   ↑↑

Sbírka Kramářských tisků

Sbírka kramářských tisků čítá téměř 4000 kusů. Jednotlivé tisky se datují od druhé poloviny 18. století až do začátku 1. světové války. Tématika, jíž zpracovávají je velmi různorodá. Naleznete zde písně náboženské, milostné, vojenské, ale také líčení různých katastrof a krvavých mordů. Sbírka byla prezentována roku 1998 jako výstava: Poslyšte křesťané píseň strašlivou, k níž byla vydaná malá skládačka (dosud v prodeji) pojednávající o tomto žánru. Fond je zpracovaný a badatelsky přístupný.

(Sbírku spravuje Mgr. Renáta Tetřevová)

Nahoru   ↑↑

Knihovna

Knihovna Východočeského muzea v Pardubicích čítá přes čtyřicet tisíc svazků a je rozdělená do sbírkového a studijního fondu. Její základ byl položen již při založení muzea v roce 1880. Od té doby se samozřejmě nebývale rozrostla a každoročně zaznamenáváme kolem 300 přírůstků. Mezi badatelsky nejzajímavější a nejvyhledávanější patří samozřejmě regionální literatura ze sbírkového fondu, a to jak publikace, tak i noviny a periodika především z konce 19.století, a odborné publikace studijního fondu historické a archeologické.

Fond je uložený v novém klimatizovaném depozitáři a je zpracováván v knihovnickém programu Clavius. Veřejnosti je přístupný on-line katalog.

(Sbírku spravuje Mgr. Renáta Tetřevová)

Nahoru   ↑↑