Betlémy vídané i nevídané

Na první pohled vypadají některé z vystavených betlémů jako mnohé jiné kompozice na dané téma. Při bližší pozornosti jsou ale vidět svébytné detaily, vlastní každému konkrétnímu dílu. Některá pojetí jsou dokonce sama o sobě příkladem zcela výjimečného, běžně nevídaného přístupu ke tvorbě betlémů. Vystaveno je deset exponátů, vzniklých v průběhu 19. a v prvních desetiletích 20. století.  Dřevo, vosk, kašírovaný papír, chlebová hmota, tragant, kozákovské minerály, hutní sklo, to je základní výčet materiálů, použitých k výrobě vystavených betlémů. Jedná se vesměs o betlémy uzavřené v zasklených skříňkách, o nichž předpokládáme, že sloužily jako reprezentační kus v měšťanské či venkovské domácnosti.
Reprezentační účel v obydlích plnily také kompozice kryté skleněnými poklopy – šturci. Vystaveny jsou dva příklady takových sestav, z nichž sestava z Trutnovska je příznačná ztvárněním různých výjevů z Kristova života a patří k typově jedinečným betlémům, pro které se vžilo označení „betlémová hora“. Předpokládají divácký pohled ze všech stran, přičemž jejich kulisy a dějové scény jsou umístěny na příznačný tvar pyramidy nebo homole.

Betlém z Trutnovska s cínovými prvky. Foto L. Vojtěchovský.  Schauerův betlém z Vysokého Mýta. Foto M. Štěpán  Betlémová hora z Trutnovska s výjevy z Kristova života. Foto L. Vojtěchovský.  Betlém s tragantovými prvky, Čechy. Foto L. Vojtěchovský.

Nejstarším exponátem výstavy je skříňkový betlém Raymunda Šolce ze Sobotky z 2. desetiletí 19. století. Tvůrce se inspiroval prostředím, ve kterém žil: stylizaci města Sobotky s hradbami, kostely a radnicí podtrhuje dominanta zámku Humprecht s jeho nezaměnitelnou siluetou. Figurky autor zhotovil z chlebové hmoty, zvířata a houby z vosku, květiny jsou z drátku obaleného lněnou přízí.
U dvou mladších exponátů jsou figurky a stavby, rozmístěné v krajině betlémské scény, zformovány z hmoty, které se podle jedné z jejích složek, přírodní pryskyřice, říká tragant.
Další betlém má odlévané cínové prvky s nízkým reliéfem zvýrazněným polychromií rozmístěny v krajině, imitované z dřevěných dílů, oživených skleněnou drtí.
Nevídaným řešením je betlém, jehož tvůrce pracoval s kozákovskými minerály tak, že do fantastické krajiny z minerálů s ústřední betlémskou jeskyní zakomponoval palmy, keře a figurky, vinuté a modelované z barevné skloviny, jaké od 20. let 20. století vytvářeli skláři v Železném Brodě.
Dva z vystavených betlémů jsou sestaveny z dřevěných, tzv. králických figurek. Tyto figurky byly zejména kolem přelomu 19. a 20 století běžně dostupné prostřednictvím obchodníků. Proto se s nimi setkáváme v betlémech v nejrůznějších oblastech, každý tvůrce si je mohl zasadit do svého betléma, který vytvářel. Jeden z betlémů s králickými figurkami vznikl v Žacléři, jehož historický průmyslový kolorit se promítl do scény horníků při práci i ve slavnostním oděvu a do včlenění industriálního objektu s kouřícím komínem do kompozice města.
Svébytné je řešení betléma z Valteřic u Jilemnice,  kdy jsou k instalaci scény s králickými figurkami a kašírovaným terénem  využity dřevěné dlabané necičky na zadělávání těsta.
Největší z vystavených exponátů je skříňový  betlém z Hostinného. Jedná se o výpravný, dynamicky působící betlémový celek  kombinovaný z nejrůznějších prvků  různého stáří včetně využití tisků betlémových archů. Je příznačný zlacením, stříbřením a lazurovanou polychromií figur. Celá kompozice je přizpůsobena rohovému řešení skříně, což jí dodává specifickou perspektivu.

Samostatnou zmínku zasluhuje unikátní pohyblivý skříňkový betlém z r. 1854, dílo Antonína Schauera z Vysokého Mýta, jehož miniaturní figurky, malované na papírovém kartonu, udivují detailním propracováním. Tento betlém není však jen tak obyčejným pohyblivým betlémem. Ačkoliv je pohledový rozměr betléma pouhých 63 x 36 cm, důmyslné a propracované dílo skrývá v takto malém prostoru  několik pozoruhodných skutečností. Dřevěná konstrukce chrání dva hodinové strojky pohánějící mechaniku, která rozhýbává nejen  třináct postaviček, ale i  další prvky, jako například vodní a větrný mlýn či vodopád ukrytý ve svahu. Výjimečně pečlivé a přesné je propracování díla po výtvarné stránce, a to ve všech detailech až do nevídaného zmenšení. Hodna obdivu je autorova maximální přesnost v kresbě i řezu papíru a dokonalé zvládnutí detailů, například jednotlivě oddělené a přesně vykreslené lístečky bylin a stromů nebo mříže na bráně města v pozadí.
Ručně malované figurky mají rozměry pouze od 3 do 65 mm, ve stupňovité krajině je jich rozeseto téměř devadesát. Jedinečný betlém setrvával řadu let rozebraný v muzejním depozitáři. Díky trpělivé práci restaurátora mechanických betlémů Kamila Andrese byl v roce 2012 zrestaurován a znovu představen veřejnosti. Návštěvníci si prostřednictvím makrofotografií mohou jednotlivých detailů povšimnout. Také na záznamu DVD je celý betlém vidět ve zvětšeném provedení a v pohybu.

Z důvodu stáří strojové mechaniky nelze betlém udržovat v neustálém chodu.
Výjimečná příležitost vidět betlém spuštěný nastane 5. 12. 2015  v 10.15 a ve 14.00 hodin v rámci muzejní akce Sladké Vánoce a při Štědrovečerní muzejní noci 24. 12. 2015  ve 22.00 hodin.

Východočeské muzeum v Pardubicích děkuje všem, kdož betlémy na výstavu zapůjčili, a srdečně zve k návštěvě výstavy!

Vstupné:
20 Kč plné vstupné
10 Kč snížené vstupné

 

Facebook

Zřizovatelem Východočeského muzea je Pardubický kraj

Východočeské muzeum
v Pardubicích

Zámek č.p. 2
530 02 Pardubice
tel: +420 466 799 240
IČ: 14450542